Hlavní obsah

Rusko plánuje útoky po celé Evropě, varují rozvědky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropské zpravodajské agentury varují, že Rusko plánuje napříč kontinentem násilné sabotáže, píše list Financial Times. Ty údajně zahrnují bombové útoky, žhářství a poškození infrastruktury. Tyto plány jsou podle listu ukázkou ruského odhodlání vést se Západem trvalý konflikt.

Foto: Profimedia.cz

Kremelský palác

Článek

Zdroje FT z řad evropských rozvědek se domnívají, že tyto sabotáže Rusko vykoná prostřednictvím vlastních sil i přes prostředníky, přičemž Kreml nejeví zájem o to, zda si tyto činy vyžádají civilní oběti. Agenti ve službách Moskvy mají dlouhou historii podobných operací, ačkoli v posledních letech je provádějí spíše sporadicky. Podle české policie k nim patří i výbuchy muničních skladů ve Vrběticích z doby před deseti lety.

Nové operace kremelských agentů budou ovšem podle hodnocení tří evropských rozvědek agresivnější a propojenější. Proto začali představitelé těchto agentur veřejnost před hrozícím nebezpečím varovat. „Riziko státem kontrolované sabotáže vyhodnocujeme jako značně zvýšené,“ řekl šéf německé domácí zpravodajské služby Thomas Haldenwang.

Rusko dle Haldenwanga zdánlivě nemá problém provést na evropské půdě operace „s vysokým ničivým potenciálem“. Toto řekl minulý měsíc na bezpečnostní konferenci pořádané jen dva dny po zatčení dvou občanů Německa a Ruska v bavorském Bayreuthu. Ti byli obviněni z plánování útoků na německá armádní a logistická zařízení. Možnost ruského zapojení není vylučována ani u pátečního požáru v berlínské továrně zbrojovky Diehl, jež zásobuje Ukrajinu.

Zelenskyj: Ukrajinci poklekají jen k modlitbě

Zahraniční

Z proruské sabotáže pak byli na konci dubna ve Velké Británii obviněni další dva muži, kteří tam založili požár ve skladišti s dodávkami pomoci pro Ukrajinu. Švédští vyšetřovatelé zase se státem sponzorovanou sabotáží spojují nedávnou sérii vykolejení vlaků. Český ministr dopravy Martin Kupka FT minulý měsíc sdělil, že se Rusko pokusilo také zničit signalizační systémy českých železnic.

Estonská Vnitřní bezpečnostní služba spojuje ruské operativce s únorovým útokem na auta ministra vnitra Lauriho Läänemetse a několika novinářů. Před útoky na svá vojenská zařízení ze strany Ruska varuje i Francie. „Očividným závěrem je, že se ruská aktivita opravdu zvedla,“ řekl konzultant think-tanku Chatham House Keir Giles.

„Nelze říct, jestli je to odraz skutečnosti, že na to Rusko dává více zdrojů, nebo jestli jsou neopatrní a nechávají se chytit, nebo jestli se západní kontrarozvědky prostě zlepšily v odhalování a zastavování hrozeb. Ať je to cokoliv, děje se toho hodně,“ uvedl Giles dále.

Podle vysoce postaveného představitele nejmenované evropské vlády se informace o velké koordinované „ruské nepleše“ šíří i prostřednictvím bezpečnostních služeb NATO, uvedl list. Aliance se k nim veřejně vyjádřila ve čtvrtek, kdy projevila hluboké znepokojení z rostoucích ruských „škodlivých aktivit na území spojenců“.

Inaugurace Putina bude bez českého diplomata. Velvyslanec byl odvolán

Domácí

Kyberútoky a dezinformace

Tato vyjádření obav z nárůstu ruských sabotážních operací přišla zároveň s obviněními Ruska z kybernetických útoků na instituce několika evropských států, včetně České republiky nebo Německa. Dále je Moskvě dlouhodobě vyčítána její dezinformační kampaň a kontinentem nadále otřásá skandál, ve kterém se Rusko snažilo před volbami do Evropského parlamentu kooptovat evropské krajněpravicové politiky.

Jeden z představitelů rozvědek řekl, že by moskevské sabotážní operace neměly být brány jako oddělené od zbytku. Zvýšení ruské aktivity pak považuje za projev záměru vyvíjet co nejvyšší tlak na všech frontách. Putin je dle něj „povzbuzený“ a bude se snažit posouvat evropské linie, jak jen to bude možné.

Náprava pověsti

Ruští rozvědčíci mají dle listu ještě jednu motivaci ke spuštění mohutných záškodnických operací a tou je touha napravit si vlastní reputaci. Ta na začátku ruské invaze na Ukrajinu utrpěla největší ránu od pádu Sovětského svazu, když bylo z Evropy vykázáno přes 600 ruských špionů operujících pod diplomatickým krytím. To omezilo i výkonost sítě kremelských špehů.

Podle analytiků britského institutu Královských spojených služeb Rusko tyto ztráty aspoň částečně nahradilo prostředníky. Těmi jsou převážně buď členové ruské diaspory, nebo organizovaných zločinných skupin, na které má Kreml dlouhodobé vazby.

Změnu strategie přinesly též takzvané „Komise zvláštního vlivu“, jež pro Kreml koordinují zpravodajské operace v jednotlivých zemích. Před jejich zavedením vedly ruské operace jednotlivé svéhlavé bezpečnostní služby či kremelští činitelé.

Po nočním ruském útoku na Charkov je pět zraněných, mezi nimi jedno dítě

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám