Ať už byl odhodlaným komisařem Maigretem, galejníkem Jeanem Valjeanem, tulákem, trestancem, sympatickým gangsterem či nesmlouvavým patriarchou venkovského rodu, všude exceloval a šel až na dřeň svých postav.
Jean Gabin přišel na svět jako sedmý a poslední potomek operetních a muzikálových zpěváků. Zatímco krásný hlas zdědil po matce, umělecké jméno Gabin převzal po otci, který ho také přivedl na divadelní prkna. Zpočátku hrál malé roličky a „křoví“, než uspěl se šansonem svého oblíbeného Maurice Chevaliera v konkurzu do slavného Moulin Rouge. Před kamerou stál poprvé v roce 1929 v němém filmu. O rok později přišel film Každý má šanci, v němž se tančilo a zpívalo, a také první pořádná smlouva.
Díky ní šel z role do role, někdy jich zvládl za rok i pět. V roce 1940 ale před okupačními omezeními opustil Paříž a odešel na jih, aby o rok později zamířil do Hollywoodu. V Americe prožil románek s Marlene Dietrichovou, v roce 1943 se ale vrátil do Evropy a jako tankista de Gaullovy armády bojoval proti nacistům. Rozhodl se tak kvůli kamarádům.
„Nemohl bych se jim pak podívat do očí a stisknout ruce. Proto jsem odešel do té zkurvené války, i když jsem měl plné kalhoty,“ vzpomínal.
Po válce vytvořil desítky filmových postav. Za drama Noc je mým královstvím či gangsterku Nesahejte na prachy dostal cenu na MFF v Benátkách a za komedii Tulák Archimédes a drama Kočka byl oceněn na MFF v Berlíně.
Objevil se i po boku Louise de Funès ve snímku Tetovaný. Mimořádný vztah měl s Alainem Delonem, s nímž natočil například drama Dva muži ve městě. Poslední film Svatý rok natočil Jean Gabin krátce před smrtí.
Životem charismatického herce prošlo mnoho žen, jen s jednou ale vydržel celých 27 let, až do konce svých dní. Krásnou modelku Marcelle Fournierovou si vzal v roce 1949 a tři roky nato spolu koupili venkovský statek, který Gabin opouštěl jen v čase natáčení. Měli spolu syna a dvě dcery.
Jean Gabin byl herec, který z duše nenáviděl slávu, naopak miloval venkov, osamělé procházky, koně a moře. V něm také po smrti 15. listopadu 1976 našel podle svého přání místo posledního odpočinku.
