Mohou spolu rostliny komunikovat na dálku? Jak se okolní stromy dozví, že jeden z nich okusuje například žirafa? Rostliny se opravdu dorozumívají na dálku a není to jen záležitost stromů, které okusuje žirafa. Na otázku odpověděla doc.…
Každý druh čaje vyžaduje konkrétní dobu louhování a také požadovanou počáteční teplotu vody, ve které louhování probíhá. Je to z důvodu dosažení optimálního chuťového zážitku. Na otázku odpověděl RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D., z katedry…
Koně patří mezi lichokopytníky (řád Perissodactyla) mezi jejich příbuzné tedy patří dnes žijící tapíři, nosorožci a vymřelá chalicotheria a titanotheria. Předpokládá se, že se lichokopytníci vyvinuli ze skupiny „prakopytníků“ (Condylatrha)…
Obsah a účel, případně význam snů není ještě definitivně pochopen. Neurofyziologové už ale zřejmě našli hlavní oblasti mozku, které se při snění aktivují. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., z katedry fyziologie…
Na snímku 51 vidíme černé tečky, které informuji o tom, jak se ohýbá paprsek rentgenového záření po interakci s krystalem DNA – díky matematické metodě můžeme tento obraz přepočítat na krystalickou strukturu DNA – to znamená uspořádaní a…
Schopnost autotomie (řízeného odlomení končetiny) mají všechny kráčivé nohy sekáče. Autotomie pomáhá těmto pavoukovcům uniknout před predátory. Na otázku odpověděl Mgr. Petr Šípek, Ph.D., z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Kysnutí je jednou z variant fermentace neboli kvašení. V případě polévky jde o nežádoucí jev, jiné potraviny by bez tohoto procesu naopak vůbec nevznikly. Na otázku odpověděla RNDr. Lenka Libusová, Ph.D., z Katedry buněčné biologie…
Mohou spolu rostliny komunikovat na dálku? Jak se okolní stromy dozví, že jeden z nich okusuje například žirafa? Rostliny se opravdu dorozumívají na dálku a není to jen záležitost stromů, které okusuje žirafa. Na otázku odpověděla doc.…
Může žíznit organismus, který žije trvale ve vodě? Odpověď není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Na otázku odpověděl Mgr. Radek Lüftner z Přírodovědecké fakulty UK.
Záleží na tom, jestli jde o pavouky žijící v našich domovech, nebo ve volné přírodě. Na otázku odpověděl Mgr. Pavel Just, z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK.
Bzučení vos, včel, much nebo komárů nevyhnutelně vzniká během vibrací (chvění) jejich blanitých křídel. Zvuk vydávaný hmyzem je tím vyšší, čím vyšší je frekvence mávání křídly. Na otázku odpověděl Mgr. Jakub Straka, Ph.D., z katedry…
Ano, mohou. Rostliny do okolí svých kořenů vylučují řadu látek, které mění chemismus půdy a usnadňují příjem živin. Na otázku odpověděla RNDr. Edita Tylová, Ph.D., z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
Podíváme-li se do očí štice obecné, můžeme tam spatřit jistou chladnokrevnost či zlost, naopak z úhoře říčního můžeme mít pocit, že se stále usmívá. Na otázku odpověděl Mgr. Radek Lüftner.
Ledňáček říční je typický představitel částečně tažných druhů. Někteří jedinci zůstávají přes zimu v oblasti, kde hnízdí, zatímco jiní odlétají do teplejších krajů. Na otázku odpověděl doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., z Ústav pro životní…
I v takovém případě byste se mohl otrávit. Musel byste si ale s vypitím pospíšit, a ještě mít docela smůlu. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a a Fyziologického ústavu…
Kříženci (hybridi) dvou různých druhů jsou často (ale ne úplně ve všech případech) buď méně životaschopní, nebo neplodní. Příčiny se liší případ od případu a nejsou ještě úplně objasněné. Na otázku odpověděl Mgr. Jan Kolář, Ph.D. z…
Nehet se odborně nazývá nehtová ploténka. Podívejme se nejdřív na jeho anatomii. Na otázku odpověděl prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., z katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK a Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Hurikán je regionální označení pro tropickou cyklonu - atmosférický vír o průměru několika set kilometrů, tvořený bouřkovými oblaky. Na otázku odpověděl RNDr. Miloslav Müller, PhD., z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké…
Když se na prdění podíváme vědecky, tak je to uvolňování plynu metanu z trávicí soustavy zvířat. Metan vlastně nevytvářejí samotná zvířata, ale mikroorganizmy v jejich zažívacím traktu, které živočichům pomáhají trávit potravu.
Zeptali jsme se vědců: Jak se otáčejí slunečnice za sluncem?; Zeptali jsem se vědců: Jakou barvu mělo nebe při vzniku Země?; Zeptali jsme se vědců: Může mutace zvýšit odolnost organismu?; Zeptali jsme se vědců: Proč má nutrie oranžové zuby…