Na jaře byla aktivita klíšťat místy velmi vysoká a tomu odpovídal i vysoký počet pacientů hospitalizovaných v prvním pololetí s klíšťovou encefalitidou, včetně těžkých forem, u kterých lze očekávat dlouhodobé až doživotní následky. Vysoké teploty a sucho ale nejsou pro klíšťata příznivé, a tak jejich aktivita v horkých dnech klesá.

Klíšťata žijí zhruba ve 40 centimetrech nad zemí a jelikož se na mnoha místech vzrostlá tráva změnila v troud, nemají dobré životní podmínky. To se týká jak porostů u vody, tak okrajů lesů, městských parků nebo zahrad.

I přesto ale dokáží všechna vývojová stadia klíšťat v teplých a suchých měsících přežívat. Čekají na vhodné podmínky ukryta mezi starou vegetací a detriem, což je neživá organická hmota. Klíšťata zalezou co nejníže a snaží se chránit pod přízemní vegetací. Odborníci dokonce sledují i trend, kdy se klíšťata kvůli vysokým teplotám posouvají stále severněji do vyšší nadmořské výšky, takže už jsou běžně i na horách.

Vedra nesvědčí ani komárům, kterých je nyní málo a i to je podle odborníků přirozené. Vysychají jim totiž přírodní rezervoáry, kde se množí a kromě toho je teplota v nich tak vysoká, že líhnutí nesvědčí.

Extrémní vedra ale nezaručí, že klíšťata a komáři ještě nezaútočí. Zvýšenou aktivitu lze očekávat na podzim, jako tomu bylo i v loňském roce, kdy byl říjen z hlediska výskytu klíšťové encefalitidy jedním z nejhorších za posledních deset let.