Potřeba elektřiny jen pro domovní a komerční využití by měla do roku 2040 celosvětově vzrůst o dvacet procent, avšak Afrika se na tomto přírůstku bude podle odhadů podílet pouhými třemi procenty. Proporce černého kontinentu na celosvětové spotřebě všech energií by se ve stejném období měla zvýšit jen mírně ze současných šesti na devět procent.
KVÍZ: Kdo je průkopníkem elektrifikace a kde jsou největší soláry |
Druhý nejlidnatější světadíl, na kterém v současnosti žije přes 17 procent světové populace, tak bude i v budoucnu využívat sotva desetinu celosvětově spotřebované energie. Tento nepoměr se ještě prohloubí, pokud se vyplní předpoklad, že africká populace by se do roku 2050 mohla téměř zdvojnásobit na 2,4 miliardy lidí.
Nestabilní kontinent
Současný výkon energetické soustavy Afriky činí asi 160 gigawattů, energetický systém se však vyznačuje značnou nestabilitou a častými výpadky dodávek proudu, což podle odhadů způsobuje roční ztrátu dvou až čtyř procent HDP.
Pro srovnání – z hlediska počtu obyvatel zhruba poloviční Evropa disponuje instalovaným energetickým výkonem téměř jednoho tisíce gigawattů. Africká energetika je založena především na spalování ropy, zemního plynu, uhlí a biomasy, které dohromady tvoří 97 procent zdrojů. Větrné a solární zdroje představují v dnešní Africe zhruba dvě procenta veškeré produkce elektřiny. Do roku 2040 by měl jejich podíl vzrůst na deset procent.
Bez elektřiny je stále každý sedmý obyvatel planety |
Díky dostatku slunečního svitu a klesajícím cenám solárních panelů by se na tomto přírůstku měly z větší části podílet fotovoltaické zdroje. V současné době je v Africe v komerčním provozu jediná jaderná elektrárna v jihoafrickém Koebergu. Další jaderný zdroj vyroste do roku 2022 v Egyptě. Elektrárnu s výkonem 4 800 megawattů postaví ruský Rosatom, který má podepsaná memoranda o spolupráci v jaderné energetice i s dalšími africkými zeměmi – Keňou, Nigérií, Súdánem, Ugandou a Zambií.
Státní i soukromé investice
Rozvoj a stabilizace africké energetiky si podle odhadů vyžádají do roku 2030 investice ve výši 450 miliard dolarů. Podílet se na nich má Světová banka, jednotlivé země, nadnárodní korporace a také některé nevládní organizace. Světová banka doposud financovala čtvrtinu veškerých systémů domovní a lokální distribuce elektřiny v Africe. Soukromí investoři se podílejí zejména na výstavbě plynových elektráren, které jsou stabilním a relativně čistým zdrojem elektřiny a zároveň představují investici s poměrně rychlou návratností.
| Zdroj energie | Rok 2016 v % | Predikce 2040 v % |
|---|---|---|
| Ropné produkty | 23 | 27 |
| Zemní plyn | 17 | 22 |
| Uhlí | 12 | 9 |
| Jádro | - | 2 |
| Biomasa | 45 | 35 |
| Voda | 1 | 2 |
| Další obnovitelné zdroje | 1 | 2 |
| Zdroj: IEA |
Největším investorem do africké energetiky je Čína, která už v roce 2009 vystřídala USA v roli největšího obchodního partnera Afriky. V letech 2010 až 2020 čínské firmy vybudovaly jen v subsaharské Africe elektrárenské kapacity o výkonu 17gigawattů, což je asi o 5 gigawattů méně než je současná celková elektrárenská kapacita České republiky. Zatímco do roku 2000 měly čínské firmy zastoupení pouze v Súdánu, v roce 2015 už byly aktivní v 18 afrických zemích.
Nevládní organizace upozorňují, že rozvojová pomoc proudící do africké energetiky se stále až příliš soustředí na fosilní paliva a energetický hlad kontinentu neřeší. Organizace Tearfund odhaduje, že při zachování současného investičního rámce bude v roce 2030 většina ze zhruba 700 milionů lidí, kteří v té době nebudou mít ve světě přístup k elektřině, žít stále především v subsaharské Africe.
Řešením by mohly podle Tearfundu být decentralizované a lokální zdroje obnovitelné energie. Tento sektor má navíc potenciál zaměstnat jen v subsaharské části Afriky na 1,8 milionů lidí. Rozvoj obnovitelných zdrojů očekává i Africká rozvojová banka, podle které by do roku 2040 mohlo na 70 procent veškeré nově generované elektřiny pocházet z obnovitelných a zejména pak solárních zdrojů.
