(ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Elektronické náramky fungují. Pod neustálým dohledem je přes 90 lidí

  • 68
Přes devadesát lidí v současné době po celé České republice nosí elektronický náramek a každý jejich pohyb a krok je pečlivě monitorován. Jsou to již tři měsíce, co se u nás spustil dlouhodobě plánovaný program elektronických náramků. Podle ministerstva spravedlnosti i probační a mediační služby celý systém funguje dobře.

„K 31. 12. 2018 bylo aktivně monitorováno 91 osob, z toho bylo 11 náhrad vazeb a 78 trestů domácího vězení a 2 podmíněná propuštění s povinností zdržet se doma,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.  

Od počátku zahájení projektu v září 2018 tak do systému elektronické kontroly vstoupilo celkem 114 osob. Řepka dodal, že 23 osob již má v současné době ukončený monitoring. „Obvykle proto, že uplynula lhůta, ve 2 případech z důvodu nástupu výkonu trestu,“ uvedl. 

Díky systému lze identifikovat, zda se monitorovaný nachází ve stanovený čas na určitém místě, lze také zachytit trasu jeho pohybu, vytyčit zóny, ve kterých se dotyčný musí či naopak nesmí nacházet a stanovit pro ně individuální harmonogram platnosti omezení. 

Elektronické náramky

  • 2 500 monitorovacích sad a dalšího příslušenství dodá během 6 let izraelská firma SuperCom
  • 137 odsouzených má aktuálně uložen výkon domácího vězení
  • 92,9 milionů korun je hodnota zakázky

Probační a mediační služba může také sledovat, zda monitorovaný člověk dodržuje zákaz konzumace alkoholu. „V případě porušení kontaktuje monitorovací středisko probačního pracovníka a ten následně monitorovaného a zjistí důvody porušení. Následně situaci vyhodnotí. V případech, kdy bude hrozit ohrožení třetích osob či útěk stíhaného, u něhož došlo k náhradě vazby, bude operační středisko kontaktovat Policii ČR,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Systém podle PMS zatím systém splňuje veškerá očekávání. „Od spuštění celkově zachytil přes 270 porušení podmínek kontroly,“ uvedla Labohá.

Jednalo se například o situace, kdy někdo přišel domů o několik minut později, nebo musel třeba navštívit pohotovost. „V menšině případů se jednalo o závažnější porušení, kdy bylo zřejmé, že monitorovaný stanovená pravidla porušil vědomě,“ doplnila Machálková. 

O porušení podmínek je informován i soud. Operační středisko pak v případě porušení kontaktuje probačního úředníka, který prověří důvody porušení podmínek trestu. „Ten může i v průběhu výkonu trestu rozhodnout o přeměně trestu domácího vězení v nepodmíněný trest odnětí svobody,“ doplnila Miroslava Jakešová z PMS. Podle ministerstva spravedlnosti do současné doby podala PMS jen jeden návrh na přeměnu trestu. 

Alternativní cesta

Jedním z cílů elektronického systému náramků bylo přimět soudce ukládat častěji alternativní tresty, které jsou pro stát finančně výhodnější. Sedět v domácím vězení vyjde levněji než skutečné vězení, jeden den s náramkem přijde stát na 130 korun, dalších 50 korun musí platit odsouzený. Naopak odsouzený ve věznici vyjde stát na 1 200 korun denně, k úhradě se mu dává jen 1 500 korun měsíčně. 

Podle PMS je ovšem příliš brzy říct, zda se soudci nyní přiklánějí více k udílení trestu domácího vězení. „Je ještě příliš brzy na to činit vypovídající a objektivní závěry. To bude možné až v průběhu příštího roku,“ řekla mluvčí.

Průměrně je v domácím vězení přibližně sto odsouzených. Fyzicky přijedou člověka zkontrolovat, jestli je ve stanoveném čase ve svém obydlí. Loni se kvůli porušení podmínek domácího vězení muselo z domova do skutečného kriminálu přesunout čtyřicet lidí.

Trest domácího vězení se ukládá nejdéle na dva roky, a to nejčastěji neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo těm, kdo řídili auto navzdory zákazu. Cílem je, aby odsouzení mohli chodit do práce, platit své dluhy a odškodnit oběti a ve stanovené době byli doma.

Pachatel musí písemně slíbit, že se bude ve stanovené době zdržovat v určeném obydlí a bude s PMS spolupracovat. Do spuštění systému kontrolovali obviněné pracovníci Probační a mediační služby jen namátkově. I proto soudci dosud často domácí vězení neukládali. Od roku 2010, kdy bylo v Česku poprvé zavedeno, v něm skončilo jen 1 876 lidí.

Několikaleté zpoždění

Projekt měl naostro fungovat už osm let. Vše nabralo zpoždění zejména kvůli výběru dodavatele technologií, které mají hlídání odsouzených zajistit. Pět tendrů skončilo neúspěšně, teprve až loni na podzim Probační a mediační služba podepsala smlouvu s izraelskou firmou SuperCom.

Stát během šesti let převezme až 2 500 monitorovacích sad za předem stanovenou cenu a maximálně zaplatí 93 milionů korun (bez DPH). Stát nicméně bude náramky odebírat podle potřeby – trestů domácího vězení se v Česku zatím uděluje velmi málo. 

Podle informací ministerstva je cena úvodní dodávky 15,6 milionu bez DPH. V první fázi justice získá 280 náramků, příslušné vybavení, software řešení a jeho servis.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video