Co ve firmě udrží dobré zaměstnance a tahouny, aby nedali výpověď

1. Peníze až na prvním místě

Pro drtivou většinu lidí představuje suma, která se jim každý měsíc objeví na bankovním účtu, ne jedinou, ale hlavní motivaci. Firmám proto nezbývá než sledovat vývoj mezd a pokoušet se být vždy alespoň kousek nad průměrem toho kterého odvětví. Tahounům je dobré přidávat ještě dříve, než s takovým požadavkem přijdou sami. Firmy by si měly vytvořit transparentní platový motivační systém, pokud možno bez nějakého stropu. Kdo tvrdě pracuje, odměnu si zaslouží. Zvláště když hrozí, že schopného člověka může přetáhnout konkurence.

2. Jasně nalajnovaná kariéra

Hned po penězích je pro mnoho lidí důležitý průběh jejich vlastní kariéry. Lidé přemýšlejí o své budoucnosti a chtějí se zlepšovat. A s tím by měli umět pracovat i jejich zaměstnavatelé, kteří na takovém člověku nakonec vydělají. Nadřízený by měl se zaměstnancem dlouhodobě probírat jeho kariérní růst. Pracovník se cítí spokojený, když má jasně stanovené kariérní cíle a možnosti.

3. Investice do rozvoje

Nestačí však jen kariéru člověku nastavit, následovat musí investice do jeho rozvoje. Motivací v práci je pro stále více lidí to, že se mohou vzdělávat na náklady své firmy. Může jít o jazykový rozvoj nebo o jiné odborné dovednosti. Systém dalšího vzdělávání má být po konzultaci s pracovníkem individuálně nastavený. Nestačí jen přijít a zeptat se: „Kdo chce na němčinu a má někdo zájem o španělštinu?“

4. Dejte zaměstnancům slovo a prostor

Angažovanost zaměstnanců představuje pro mnoho firem stále ještě neodkrytý poklad. Kde se na ni spoléhají, tam přináší kladné výsledky. Dejte proto zaměstnancům slovo, možnost se vyjádřit, přinést zlepšovák, aktivně se podílet na dění ve firmě. Jen pracovníci, jejichž hlas je slyšet, mohou opravdu s firmou žít a dýchat.

5. Pochvala se počítá

I když mnoho šéfů své nadřízené nechválí, protože to považují za zbytečné, pochvala patří mezi osvědčený motivační nástroj. A nejlepší je postupovat podle poučky: Chvalte veřejně, kritizujte soukromě. Nadřízený by si měl pravidelně najít čas na hodnocení kolegů. Pokud pracovník v něčem exceluje, měl by jeho vedoucí zařídit, aby se o tom dozvěděl celý tým. Když se naopak někomu něco nepovede, je lepší mu to sdělit mezi čtyřma očima. A přijít s kroky, které povedou k tomu, aby se chyba neopakovala.