Prezident letos pětkrát odmítl udělit milost. Na Hrad putuje šestá žádost

„Paní ministryně 18. prosince 2019 podepsala dopis s postoupením žádosti o milost Kanceláři prezidenta republiky. Žádost byla dnes (v pátek, pozn. red.) odeslána,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. 

Mluvčí uvedl, že se jedná o žádost o milost pro muže, který je v současné době bez stálého sociálního zázemí a zdržuje se na ubytovně v Kladně. „V minulosti byl několikrát soudně trestán. Žádost byla postoupena prezidentu republiky, protože byla naplněna podmínka vyplývající z rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 29. listopadu 2013,“ uvedl Řepka. Podle něj trpí muž závažnou chorobou, který jej bezprostředně ohrožuje na životě. 

„Výkon trestu byl žadateli rozhodnutím soudu ze zdravotních důvodů přerušen na dobu jednoho roku, nyní se tedy ve výkonu trestu fyzicky nenachází,“ dodal mluvčí.

Letos se jedná v pořadí o šestou žádost o milost, kterou ministerstvo spravedlnosti postoupilo Kanceláři prezidenta republiky. Je to také čtvrtá žádost, kterou posílá na Hrad ministryně Marie Benešová. Ta do úřadu nastoupila na konci letošního dubna. Všechny dosavadní letošní žádosti prezident republiky zatím zamítl.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz iDNES.cz neodpověděl s tím, že do 4. ledna čerpá dovolenou. „Položte otázku po tomto datu,“ uvedl. 

Loni žádalo o milost téměř tisíc lidí

Za loňský rok na ministerstvo spravedlnosti dorazilo 933 žádostí o milost.  Oproti svým předchůdcům, kteří rozdali stovky milostí, dal Zeman od svého nástupu do úřadu – tedy od roku 2013 – milost zatím jen v jedenácti případech. Prezidentský pardon jich přitom žádalo již přes čtyři tisíce. 

Zemanovi porevoluční předchůdci na Hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. Klaus udělil za desetiletého úřadování na Hradě (2003 až 2013) individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, ve druhém sáhl ke stejnému kroku ve 194 případech.

Zeman navíc od nástupu do úřadu prezidenta v roce 2013 pověřil vyřizováním žádostí o milost ministra spravedlnosti. A také stanovil přísnou podmínku: závažné nemoci nebo nevyléčitelné choroby bezprostředně ohrožující život žadatele, respektive odsouzeného či trestně stíhaného, v jehož prospěch je o milost žádáno. Všechny žádosti, které tuto podmínku nesplňují, je ministr spravedlnosti oprávněn zamítnout.

Své podmínky nicméně Zeman již několikrát porušil, ať už třeba v případě vězeňkyně, která se starala o syna – po dovršení tří let by musel od matky pryč. Největší ohlas ale vzbudila milost pro dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Ten se prezidentským pardonem dostal na svobodu v květnu 2017. Zeman tehdy milost zdůvodnil tím, že ve vězení strávil 23 let, tedy dostatečně dlouho, a podle posudků je schopný se ještě vrátit do společnosti.

Prezident podle ústavy odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo také udělovat amnestii.

Jedenáct pardonů První milost udělil Zeman v únoru 2016 dlouhodobě nemocnému Pavlu Marešovi. Byl odsouzený k tříletému vězení za 38 podvodů za tři miliony korun. Muž má roztroušenou sklerózu. V květnu 2016 dostal milost muž, který měl také zdravotní problémy. Zeman mu prominul zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců. Prezident v září 2016 milostí zastavil stíhání obviněného, jenž v důsledku poškození mozku po cévní mozkové příhodě a pro duševní poruchu není schopen chápat smysl trestního řízení. V listopadu 2016 Zeman udělil milost mladé ženě, jež se ve věznici starala o malého syna, a prominul ji zbytek trestu odnětí svobody uloženého za zpronevěru. Ve stejnou dobu prominul jiné ženě zbytek souhrnného trestu odnětí svobody, který jí byl soudem uložený za trestné činy podvodu, zpronevěry a porušování povinnosti v řízení o konkurzu. Prezident přihlédl k dlouhodobé léčbě závažné psychické nemoci odsouzené. (o milostech pro obě ženy více zde) V prosinci 2016 prezident udělil milost onkologicky nemocnému muži. Prominul mu tím zbytek souhrnného trestu odnětí svobody uloženého za majetkovou trestnou činnost v délce téměř dvou let. Zeman znovu přihlédl k závažnému zdravotnímu stavu. Prominutí trestu muži odsouzenému za majetkovou trestnou činnost a nedovolené ozbrojování v květnu 2017. Důvodem bylo závažné onkologické onemocnění a s tím spojená neodkladná léčba. Jiří Kajínek - Zeman o ní už od roku 2013 uvažoval, zprvu ji však odmítal. V květnu 2017 pak Kajínkovi udělil milost podmíněným prominutím zbytku trestu uloženého na doživotí za trestné činy vraždy, padělání a pozměňování veřejné listiny, maření výkonu úředního rozhodnutí a nedovoleného ozbrojování. Na jaře 2018 udělil Zeman milost muži, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Řidiči prominul zbytek trestu odnětí svobody, který dostal za ohrožení pod vlivem návykové látky a usmrcení z nedbalosti. Milost dalšímu vězni s onkologickým onemocněním se rozhodl Zeman udělit v srpnu 2018. Omilostněným byl podle Aktuálně.cz bývalý starosta Hevlína na Znojemsku Drahomír Nosek, potrestaný za zneužití pravomoci a přijetí úplatku. Zatím naposledy Zeman vyhověl v říjnu 2018 doživotně handicapovanému muži. Prominul mu roční trest vězení a zastavil trestní stíhání za opakované zanedbání povinné výživy.

Nejkontroverznější byla milost Miloše Zemana pro Jiřího Kajínka: