„Dokud se čipování nebude důsledně kontrolovat, problém se nevyřeší. V mnoha případech nejsou především na vesnicích psi ani nahlášeni, ani očkovaní, natož, aby měli registrovaný čip,“ popisuje své zkušenosti Jan Jurák z psího útulku Dogpoint.
Podle Áji Černé, předsedkyně spolku Dočasky.cz, který se stará o opuštěné psy, zákon viditelněji oddělil zodpovědné a nezodpovědné majitele. „Komu o bezpečí psa opravdu jde, nechal psa očipovat a čip zaregistroval v některé z databází,“ poukázala Černá.
Rozdávají se i pokuty
Majitelé svých mazlíčků měli povinnost je nechat očipovat do 1. ledna letošního roku. Jinak hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Kolik psů v České republice je stále bez čipu či jaký je poměr očipovaných mazlíčků a těch neočipovaným, se neví. Státní veterinární správa taková čísla zatím k dispozici nemá. Od začátku roku do konce května nicméně zjistila několik desítek porušení povinnosti.
„Při 90 kontrolách bylo zjištěno, že chovatelé neměli čipovaného psa. V řadě případů dosud běží správní řízení. Pokuta se obvykle pohybuje v řádu jednotek tisíců korun, záleží však, jestli se pochybení v čipování ’spojí’ ještě s dalším prohřeškem,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Další prohřešky se mohou týkat například chybějícího očkování proti vzteklině.
Pokud máte psa, opatřili jste ho již čipem?
Nejvíce případů, kdy pes nebyl očipován, zatím zjistili v Ústeckém kraji. V kraji odhalili 25 případů. Druhý je Středočeský kraj s 15 psy bez čipu. Naopak nejméně případů eviduje Státní veterinární správa v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. V obou krajích narazili na dva případy neočipovaných psů.
Je to dobré, ale...
„Povinnost mít psa očipovaného je určitě krok správným směrem. Výhodou čipování je například, že se zaběhnutý pes rychleji vrátí k majiteli, při odcizení psa se snadněji prokáže vlastnictví. Je také lepší průkaznost identity psa, snadnější monitoring chovu psů, snazší dohledání majitele v případě nutnosti postihu za týrání zvířat a snadnější vycestování se psem do zahraničí,“ uvedla tisková mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová.
„Bohužel k tomu chybí to ‚bé’, a tím je povinné zavedení psa do registru. Tuto povinnost zákonodárce zatím nestanovil. Mít psa označeného čipem, ale bez zavedení do registru, je z našeho pohledu v podstatě nelogické. Městská policie dlouhodobě volá po jednotném registru, který by usnadnil jak práci strážníků, tak především práci našich zaměstnanců v útulku pro opuštěná zvířata,“ dodala. V případě nezaregistrovaného čipu odchytová služba sice po sejmutí čtečkou získá číselný kód, přiřadit k majiteli ho už ale nedokáže.
Podle ní je situace v Praze o něco lepší, protože v hlavním městě funguje od roku 2004 vyhláška, která zavedla povinnost očipování psa a následnou registraci do některého z registrů.
Až 50 tisíc za psa bez čipu. Pokuta proti nedisciplinovaným bude tvrdší |
Dohledat majitele mazlíčka je však kvůli tomu o něco náročnější a jsou i případy, kdy se opravdu nedaří jej dohledat. Další úskalí, se kterým se setkávají je, že majitelé psů, kteří zvíře zaregistrovali, neaktualizují databázi – změny telefonních čísel či adres.
Na stejný problém s registry naráží například i útulek spadající pod brněnskou městskou policii. „Už koncem minulého roku jsme sledovali, že začal mírně narůstat počet odchycených psů s čipem. Tento trend pokračuje i v letošních měsících, není však nijak výrazný. Více očipovaných psů ovšem bohužel v praxi neznamená snazší dohledatelnost majitelů,“ uvedl mluvčí městské policie Jakub Ghanem.
„Čipy jako takové jsou určitě užitečné při vyhledávání majitelů. Musí však být zaregistrované, jinak z našeho pohledu postrádají svůj hlavní smysl,“ dodal.
Jednotná databáze chybí
Problém je také v tom, že neexistuje jednotná databáze, kam zvíře zaregistrovat po očipování. Mnoho majitelů psů na tento druhý krok zapomíná, anebo vědomě obchází už jen proto, aby nemuseli platit další poplatky navíc.
Absenci registru kritizovali dříve někteří soukromí veterináři. Zatím existuje několik dílčích databází, lidé ale nemají povinnost nechat zvíře s čipem zaregistrovat. Některá města mají vlastní registry. V případě nálezu ztraceného očipovaného psa se tak nehledá jen v jednom, ale hned v několika desítkách registrů.
Centrální registr však bude fungovat nejdříve v roce 2022. Ministerstvo zemědělství již dříve odhadlo náklady na vytvoření centrálního registru na 50 až 60 milionů korun.
Státní veterinární správa počítá s povinnou registrací. „Se zavedením povinné registrace do centrální evidence psů od roku 2022 počítá veterinární zákon. Odborná diskuse o tom, jaké všechny údaje bude databáze obsahovat a dalších detailech jejího provedení ještě nebyla ukončena,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Je tak otázkou, zda majitelé mazlíčků budou muset přikládat také fotografie zvířat či telefonní čísla.
Podle Vorlíčka nemůže v budoucnu nastat, že by se někdo nechtěl do registru přihlásit, když už v jednom je přihlášen. „Problém ohledně neochoty přihlašovat se jinam nastat nemůže, jedná se o dvě rozdílné věci – na jedné straně dobrovolné registry zřizované soukromými subjekty nebo městy, na druhé straně státem vedený registr s povinnou registrací,“ uvedl.
Státní veterinární správa v únoru spustila databázi ztracených a nalezených psů. Podobných databází funguje v ČR několik, zde jde ale o první, která je přímo pod státní správou. Jde o částečnou náhradu za chybějící centrální registr.
1. srpna 2008 |
