EK vyzvala internetové firmy k účinnějšímu boji s dezinformacemi

Velké internetové společnosti v říjnu 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu, který obsahuje pravidla boje s dezinformacemi. Zavázaly se například, že zaručí transparentnost politické reklamy a že zakročí proti falešným a automatizovaným účtům.

Evropská komise nicméně v nové zprávě, o které dnes informovala agentura Reuters, uvádí, že kodex má slabá místa, kterými jsou mimo jiné nekonzistentní a neúplná aplikace kodexu napříč platformami a členskými státy či nedostatek jednotných definic.

„Vzhledem k tomu, že čelíme novým hrozbám a hráčům, je načase jít dál a navrhnout nová opatření. Platformy musí být zodpovědnější a transparentnější. Mimo jiné se musí otevřít a poskytnout lepší přístup k datům,” uvedla dnes Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty a transparentnost.

Podle agentury Reuters nyní česká eurokomisařka pracuje na Evropském demokratickém akčním plánu, který by měl demokracii posílit ve vztahu k hrozbám v digitálním světě. Komise se chystá do konce roku rovněž navrhnout nová pravidla, která by zvýšila zodpovědnost sociálních sítí za obsah, který se na nich zveřejňuje.

Státy EU se v posledních letech před různými volbami opakovaně stávaly cílem dezinformačních kampaní, které mají podle odborníků mnohdy původ v Rusku, které ovšem takové vměšování popírá.

V posledních měsících se například sítěmi jako lavina šíří dezinformace o koronaviru, na webu jsou jich desetitisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.