Přínosy převládají nad riziky, říká o Astře evropská agentura. Dál ji zkoumá

Ke zdravotním komplikacím po očkování vakcínou AstraZeneca se v úterý vyjádřila šéfka Evropské lékové agentury (EMA) Emer Cookeová. Zdůraznila, že na výzkumu komplikací nyní pracuje tým expertů, kteří ve čtvrtek představí další postup. „Potřebujeme nejdříve fakta,“ podotkla.

Dodala, že situace není nečekaná. „Když naočkujete miliony lidí, jsou vedlejší účinky nevyhnutelné,“ zdůraznila s tím, že je nutné odlišit, zda se jedná o vedlejší účinek či o náhodu.

„Chci zdůraznit, že nyní neexistuje žádný důkaz, že vakcína způsobila tyto zdravotní potíže. Klinické testy tyto vedlejší účinky neukázaly. Počet lidí, u kterých se po očkování objevila trombóza, není vyšší než jejich počet v běžné populaci,“ uvedla.

EMA je podle ní stále přesvědčena, že benefity vakcíny AstraZeneca v prevenci onemocnění covidem-19 jsou větší než nebezpečí vedlejších účinků. Vyzvala, aby lidé, kteří na sobě komplikace po očkování pozorují, vše nahlásili zdravotníkům.

Očekáváme více hlášení o vedlejších účincích

Podle Cookeové bylo 10. března nahlášených 30 případů trombózy ze zhruba pět milionů naočkovaných. Toto číslo je však podle ní již nyní zastaralé, protože se stále mění a statistiku změnily i další nahlášené případy z víkendu.

„Požádali jsme členské země, aby nám dali co nejvíce detailů o těchto případech,“ dodala s tím, že EMA nyní počítá, že si lidé budou vedlejších účinků více všímat a více je nahlašovat. „Je to dobře, protože nám to pomůže lépe je pochopit,“ míní Cookeová.

Počet nahlášených případů je však stále nižší, než se očekávalo. „Zkoumáme všechny případy. Pokud by podobné vedlejší účinky přišly z jiných vakcín, budeme je prověřovat stejně. Nyní však přišly z AstraZenecy,“ popsala Cookeová.

První data o problémech vakcíny od firmy AstraZeneca představila Evropská léková agentura ve čtvrtek, kdy na 14 dnů preventivně pozastavilo očkování touto vakcínou Dánsko. Důvodem byly zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána.

Podle Evropské lékové agentury dostalo do 10. března očkování od AstraZeneca pět milionů lidí, vedlejší účinky v podobě krevních sraženin byly nahlášené ve 30 případech. V pondělí agentura oznámila, že bude ve vyšetřování pokračovat s tím, že případů není mnoho. 

„K událostem zahrnujících krevní sraženiny, některé s neobvyklými rysy, jako je nízký počet krevních destiček, došlo u velmi malého počtu lidí, kteří dostali vakcínu. U tisíců lidí v Evropské unii se každoročně vyskytují krevní sraženiny z různých důvodů. Celkový počet tromboembolických příhod u očkovaných lidí se nezdá být vyšší než u běžné populace,“ píše ve zprávě.

Právě na problémy se srážlivostí krve, tedy i případné tvorby krevních sraženin, jsou v populaci poměrně běžné a podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka nevybočují z normálu.

„Zatím to odpovídá frekvenci výskytu těchto příhod v běžné populaci i bez očkování. Na druhou stranu se jedná o varovný prst, protože se tato komplikace objevuje u vakcíny od AstraZeneca. Zatím se to neprojevuje po jiných vakcínách, takže obezřetnost je namístě,“ vysvětluje Chlíbek.

Británie s AstraZenecou problémy nehlásí

Překvapivé je, že informace o vážnějších vedlejších účincích, kde došlo i k fatálním následkům, nepřicházejí z Velké Británie, kde je přitom vakcína od firmy AstraZeneca hlavní vakcínou, kterou se očkuje. Důvodů může být podle Chlíbka hned několik.

„Těžko říct, proč z Velké Británie takové zprávy nechodí, i proto se to musí podrobně vyšetřit a zanalyzovat. Možností může být, že se vakcína v jiných zemích bedlivě sleduje, v Británii to tak být nemusí, protože je to jejich vakcína, kterou vyvinuli a vyrobili, ale to je těžko hodnotit. Jde o hlášené případy, těch nehlášených může být daleko víc, jen se například nevyhodnotí tak, že by šlo o souvislost s vakcínou, ale že měl pacient predispozici k tromboembolii už předtím,“ říká Chlíbek.

Vakcína od AstraZeneca je více reaktivní podle ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera a opatrnost je podle něj namístě. „Vakcína bude reaktivnější, než je například u Pfizeru. Pozoruji to i na svém okolí. Ti, kdo vakcínu dostali, měli horečku či jinou reakci, kdežto u Pfizeru to byla bolest svalu u vpichu a druhý den o tom člověk nevěděl,“ popisuje s tím, že by se tomu měli vyjádřit především lékaři.

Že zprávy přicházejí z různých evropských zemí mimo Velké Británie, je překvapením i pro Grubhoffera. „Je to zvláštní a byl bych pro to, aby se jednoznačně prošetřilo, jestli mají krevní sraženiny jednoznačnou souvislost s touto vakcínou. Na čas by se tak očkování touto vakcínou mohlo pozastavit i u nás. Krevní sraženina opravdu není vedlejší reakce lehkého typu,“ dodal ředitel Biologického centra Akademie věd.

Vedlejší účinky jsou běžnou součástí medicíny

Vedlejší účinky jsou součástí každé vakcíny či léčebného přípravku. Jsou mírnější i závažnější a záleží na aktuálním stavu pacienta, říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Bolesti hlavy, kloubů i únava, jsou známé vedlejší účinky a jsou v souvislosti s vakcinací běžné. Ani bych jim neříkal vedlejší, ale jednoduše účinky. U AstraZenecy v Česku je to těžké hodnotit, protože je u nás této vakcíny málo. Není tak velký vzorek k tomu, abychom mohli říct, že lidé po ní mají více vedlejších účinků,“ vysvětluje Šonka.

Ti, kteří tuto vakcínu dostali, si stěžují na komplikace, ale ne větší nebo ve větší míře, než je tomu u jiných typů očkování. Podle Šonky by tak současná vlna pozastavování očkování AstraZenecou mohla mít negativní dopad na její další používání. I proto je potřeba postupovat opatrně u přiřazování važných případů a fatálních důsledků přímo vakcíně.

„S touto vakcínou se do budoucna hodně počítá, především u očkování praktiky. Vedlejší reakce jsou i ostatních vakcín. Já sám sem dostal v pondělí druhou dávku Pfizeru a kromě klasické bolesti ruky mě bolí i hlava. Někteří moji kolegové říkali, že druhou dávku už pocítili a nemohli ani do práce. To je ale u očkování běžné a nebylo by moudré se nerozvážně rozhodnout a důvěru ve vakcínu poškodit. Počkejme na vyjádření Evropské lékové agentury a do té doby ji nepozastavujme,“ dodal.

I v Česku jsou zaznamenány případy úmrtí, která by mohla souviset s očkováním proti covidu-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv a evropská léková agentura je prověřují. Z 11 případů úmrtí v Česku nebylo ani jedno způsobeno krevní sraženinou, uvedl v úterý odpoledne lékový ústav.

Země, které pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca nebo některými jejími šaržemi