Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.
Budoucí lékař, filozof, politik, ale i aktivní účastník stavovského povstání přišel na svět dne 27. prosince 1566 ve Vratislavi do protestantské rodiny. V tomto městě získal vzdělání na gymnáziu, poté odešel studovat filozofii a medicínu na univerzity do Wittenbergu, Lipska a italské Padovy, kde se tehdy nacházela věhlasná lékařská fakulta. V roce 1591 se stal doktorem medicíny, téma jeho závěrečné práce znělo O onemocnění žluči při třídenní zimnici. Ve stejném roce obdržel také doktorát z filozofie s prací O nároku lidu na odpor proti tyranům.
Po absolvování vysokoškolského studia se Jessenius vrátil do Vratislavi, kde po krátkou dobu vykonával lékařskou praxi. Poté se přesunul do Drážďan a zde působil jako osobní lékař saského kurfiřta. Stále se věnoval studiu v oboru medicíny a roku 1594 se stal profesorem chirurgie a anatomie na wittenbergské univerzitě. V roce 1597 zde zastával post děkana lékařské fakulty, později i rektora univerzity. Tehdy pronikl nejenom do světa medicíny, ale také filozofie, literatury či diplomacie.
Červen roku 1600 trávil Jan Jessenius v Praze. Tehdy zde také realizoval něco dosud nevídaného a také nepřípustného – první veřejnou pitvu. Uskutečnila se na Rečkově koleji Karlovy univerzity. Lékař tehdy pitval mrtvolu oběšence, zákrok doplnil odborným výkladem, který byl později vydán knižně. Díky tomu se dodnes dochoval velmi přesný popis této události. Víme tedy, že Jessenius tělo pitval několik dní, od 8. do 12. června, což jistě v horkém letním počasí vyžadovalo značnou odolnost lékaře i přihlížejících a také správně zvolený postup. Jessenius průběh pitvy proto musel provést s ohledem na okolní podmínky i skutečnost, že tělo nebylo možné žádným způsobem konzervovat a hrozilo poškození orgánů a tkání. Nejprve bylo tedy nutné vyjmout orgány dutiny břišní. Druhý den se profesor věnoval srdci a plicím, o den později přišel na řadu krk, čtvrtý den výplň lebky, především mozek. Poslední pitvanou částí těla byly končetiny. Tato první demonstrační pitva byla velmi kladně přijata odborníky z oboru, v ostatních kruzích naopak odsouzena. Jessenius za svůj život uskutečnil ještě dvě veřejné pitvy, těla žena a těla dítěte.
V dějinách lékařství má však důležitější místo než provedení první veřejné pitvy Jesseniovo dílo s názvem Institutiones chirurgicae vydané v roce 1601. V něm se lékař zabýval chirurgickými postupy, přičemž kladl důraz na anatomii lidského těla. V době vzniku spisu přitom chirurgické zákroky neprováděli zpravidla vystudovaní lékaři, ale lazebníci. Jessenius tak tehdejší medicínu posunul na vyšší úroveň, někdy se o něm hovoří jako o zakladateli chirurgie.
Roku 1601 se Jan Jessenius usadil v Praze a začal se zde angažovat také politicky, což se mu nakonec vymstilo. Spojil se s uherským králem Matyášem, protože nesouhlasil s vládou Rudolfa II. Když však Matyáš Habsburský nastoupil na trůn a pokračoval v protireformačním způsobu vlády, Jessenius se odvrátil i od něj a odešel z Prahy. Do města se vrátil až roku 1617, kdy spory mezi katolíky a protestanty nabývaly na síle. Tehdy spravovaly Karolinum Karlovy univerzity protestantské stavy, které v říjnu 1617 zvolily Jessenia rektorem. Tak se lékař dostal nejenom do vedoucích pozic univerzity, ale také stavovského povstání.
Jan Jessenius byl za urážku majestátu dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven. Nejprve mu byl vyříznut jazyk a poté mu kat Jan Mydlář sťal hlavu. Jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a vpleteno do kola. Jak napsal autor Kroniky mladoboleslavské, Jessenius „čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.“
Související
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
historie , staroměstská exekuce , Staroměstské náměstí , Jan Jessenius
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
včera
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
včera
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
včera
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
včera
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
včera
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa.
Zdroj: Jan Hrabě