Německo ve středu po dlouhých 16 letech zažije výměnu v čele vlády, konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá sociální demokrat Olaf Scholz. Zda Scholz dokáže vést Německo také po čtyři volební období jako Merkelová, to se lze zatím jen dohadovat, budoucí kancléř již ale naznačil, že by rád vládl i po parlamentních volbách v roce 2025. Ve středu, kdy ho poslanci Spolkového sněmu zvolí kancléřem a kdy mu Merkelová úřad oficiálně předá, začne prozatím jeho první mandát.
Změnu v kancléřském úřadu média i komentátoři označují za historickou, neboť snese srovnání s koncem ér prvního kancléře Konrada Adenauera či kancléře sjednotitele Helmuta Kohla. Zatímco za Adenauera byly položeny základy demokracie poválečného Německa a za Kohla se Německo znovusjednotilo, tak za Merkelové země mocensky posílila.
"Za éry kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera byli ještě Němci zaneprázdněni sami sebou," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři emeritní profesor Humboldtovy univerzity v Berlíně Herfried Münkler. Dodal, že za Merkelové Německo přestalo být nemocným mužem Evropy, který se vyrovnává se znovusjednocením, a stalo se hospodářským tahounem s rostoucí politickou váhou. Merkelová, která byla vyhlášená hledáním kompromisů, přitom podle Münklera dokázala na evropském poli hledat řešení mezinárodních krizí tak, aby se proti značnému německému vlivu ostatní státy nestavěly odmítavě. V minulosti totiž Evropa na růst Německa reagovala vznikem koalicí, které měly být protiváhou, což se nyní neděje.
Středeční předání kancléřské moci nebude jen politickým předělem, ale i jedinečnou událostí. Pro 13 milionů z 83 milionů obyvatel Německa to bude vůbec poprvé v jejich životě, co budou svědky nástupu nového kancléře. Celá generace Němců totiž v úřadu nezažila nikoho jiného než Merkelovou.
Merkelová se za své vlády musela vypořádat s řadou mezinárodních krizí, z nichž jednu, kterou je pandemie nemoci covid-19, předává Scholzovi. Jednou z priorit nové vlády sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) tak bude prosazení povinného očkování proti covidu a hledání rovnováhy mezi občanskými právy a karanténními opatřeními.
Scholzova vláda se musí zaměřit i na konsolidaci státních financí, protože Německo se kvůli hospodářským dopadům pandemie po letech rozpočtových přebytků muselo značně zadlužit. Loni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, plánován je na 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu Kč).
Jedním z ústředních bodů koaliční smlouvy je udržení rozpočtové disciplíny a nezvyšování daní, což byl požadavek šéfa FDP Christiana Lindnera, který povede ministerstvo financí. Německo přitom i v nadcházejících letech musí počítat se značnými výdaji, protože v zájmu ochrany klimatu chce co nejvíce urychlit přechod na ekologické zdroje energie a na hospodářství bez emisí oxidů uhlíku. Do roku 2030 by si koalice přála uzavřít uhelné elektrárny, což je o osm let dříve než stávající plány. Nulové emise skleníkových plynů pak chce Německo do roku 2045.
Velké výdaje Německo také čekají v investicích do železnice, elektromobility, digitalizace či výstavby bytů. Koalice chce, aby se v zemi stavělo tempem 400.000 nových bytů ročně, z nichž čtvrtina má být kvůli cenové dostupnosti podpořena z veřejných prostředků. K lepší sociální spravedlnosti pak má přispět i navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, což byl jeden z hlavních Scholzových volebních slibů.
Změnu Scholzova vláda plánuje také v zahraniční politice. Koalice chce prohloubit integraci Evropské unie a posílit pravomoce Evropského parlamentu. Nastupující ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v rozhovorech s médii opakovaně prohlásila, že chce proti autoritářským režimům v Rusku a Číně vystupovat tvrději a s důrazem na demokratické hodnoty a lidská práva. Baerbocková by si dovedla představit i dovozní omezení z čínských regionů, ve kterých si vláda represemi a nucenou prací vynucuje poslušnost obyvatel. Rovněž by si přála jednotnou unijní politiku vůči Číně, která již Berlín varovala před konfrontačním kurzem.
Vysvědčení Scholzově vládě vystaví voliči v roce 2025, kdy je řádný termín parlamentních voleb. Scholz v sobotu na mimořádném sjezdu SPD naznačil, že i po nich by rád vládl. "Sociální demokraté, Zelení a FDP vstupují do koalice, aby přátelsky spolupracovali a aby byli znovuzvoleni," řekl Scholz. Zabránit se tomu zcela jistě pokusí kancléřčina konzervativní unie CDU/CSU, která míří do opozice. Unie má nyní čtyři roky, aby po odchodu Merkelové, která v zářijových volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, našla novou identitu a získala zpět ztracené voliče. Prvním krokem k tomu je výběr nového předsedy CDU, o kterém bude jasno v lednu.
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 56 minutami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 1 hodinou
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 1 hodinou
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 1 hodinou
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 2 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 3 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 3 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 4 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 4 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 5 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 7 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 7 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 8 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 8 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 9 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
Izraelská armáda během noční operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích, kteří byli uneseni z jihu Izraele při vpádu palestinských militantů 7. října 2023. Informovala o tom agentura AFP a zpravodajský web The Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák