Případné sankce na Putina nevylučuje také Británie. Kreml to označil za zničující pro politické vztahy

Velká Británie nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina, řekla ve středu stanici Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Podobným způsobem se v úterý vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který rovněž varoval před obřími globálními následky případné ruské agrese.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová | Foto: Henry Nicholls | Zdroj: Reuters

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu reagoval prohlášením, že postihy namířené na Putina by byly zničující pro politické vztahy Moskvy a západních zemí, ruskou ekonomiku by však nezasáhly.

Snaha vyvolat strach a hodit odpovědnost na NATO. Jak ruská státní média prezentují napětí se Západem

Číst článek

„Nic nevylučujeme,“ řekla Trussová k otázce osobních sankcí na Putina. „Předložíme nový zákon, který zpřísní náš sankční režim, abychom mohli cílit na více společností a jednotlivců v Rusku. Předložíme to v příštích dnech,“ dodala.

Británie již nyní Ukrajině poskytuje obranné zbraně a ekonomickou podporu, připomněla šéfka britské diplomacie. „Naléháme na Rusko, aby upustilo od plánů na invazi, a dáváme velmi jasně najevo, že pokud by ji provedli, přineslo by to Rusku vážné ekonomické náklady,“ řekla.

„Politicky by to nebylo bolestivé, bylo by to zničující,“ řekl k dopadům případných sankcí vůči Putinovi na diplomatické vztahy mluvčí Kremlu Peskov.

Pro Ukrajinu není místo v NATO, myslí si chorvatský prezident. Ukrajina vyjádřila hluboké zklamání

Číst článek

Ruské zákony však podle něj již nyní zakazují vysokým činitelům vlastnit majetky v zahraničí a osobní sankce by proto neměly příliš velký ekonomický dopad. Dodal rovněž, že američtí politici, kteří hovoří o osobních postizích vůči Putinovi, nemají v této oblasti expertní znalosti.

Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou kolem 100 000 vojáků a Západ se obává, že se zřejmě chystá na invazi. Kreml to však odmítá. Moskva však zároveň vznáší bezpečnostní požadavky, chce například závazky od NATO, že nepřijme do svých řad Ukrajinu.

USA, Británie, Kanada či Austrálie kvůli rostoucí hrozbě invaze stahují z Kyjeva rodiny svých diplomatů i některé zaměstnance velvyslanectví. Řada dalších zemí včetně České republiky varuje občany, aby necestovali na východ a sever Ukrajiny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme