Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 37,5 miliardy na 479,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 47,3 miliardy na 422,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci dubna pak meziročně klesly o 54,4 miliardy na 579,4 miliardy korun.
„Samozřejmě je třeba vnímat plnění rozpočtu také v kontextu války na Ukrajině a předpokládané potřeby novely zapříčiněné dodatečnými výdaji na pomoc domácnostem, zvládání uprchlické krize i na obranu a bezpečnost. Zejména na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií využijeme meziročně zhruba o pětinu vyšší daňové příjmy, jejichž vývoj odpovídá naší predikci,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Snížení spotřební daně z pohonných hmot a naopak chystaná výplaty včetně zpomalení ekonomiky budou tlačit na novelu rozpočtu v průběhu roku. „Udržet rozpočet s deficitem 280 miliard bude náročné, ne-li již nemožné, vzhledem k tomu, že závěr roku bývá rozpočtově náročnější než začátek,“ říká ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
Vláda si podle něj zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize , kdy pomáhá i lidem, kteří pomoct nepotřebují. „Očekávám proto novelu zákona o státním rozpočtu a navýšení deficitu,“ dodává Franče.
