V případě napadení členského státu Evropské unie mohou dotyčné zemi poskytnout pomoc i ostatní členské státy. Oproti pomoci ze strany Severoatlantické aliance (NATO) je v tom však několik rozdílů, napsal ČTK v analýze Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Některé členské státy Evropské unie se začaly obávat o svoji bezpečnost v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kterou na konci února vojensky napadlo Rusko.
V důsledku teroristických útoků v Paříži v roce 2015 požádal tehdejší francouzský prezident François Hollande o uplatnění článku 42, odstavce 7 Smlouvy o Evropské unii, takzvané Lisabonské smlouvy. Tato část smlouvy, uváděná také jako klauzule o vzájemné solidaritě, je podle Petráše veřejnosti málo známá. "Ačkoliv ministři zahraničních věcí zemí EU vyjádřili svůj jednomyslný souhlas a připravenost poskytnout Francii nezbytnou pomoc a podporu, zdá se, že nejen pro širokou veřejnost, ale i pro politické představitele, je dosti velkou neznámou skutečný význam a dopad onoho článku," uvedl Petráš.
Uvedený článek totiž říká, že pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN.
Pro NATO je v tomto smyslu platný článek 5 Washingtonské smlouvy, mezi oběma články jsou ale tři podstatné rozdíly. První podle Petráše spočívá v použitém pojmosloví. Článek 5 Washingtonské smlouvy hovoří o tom, že o ozbrojený útok (v anglickém originále armed attack) proti jedné nebo více smluvním zemím v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem. Naproti tomu článek Lisabonské smlouvy hovoří o ozbrojeném napadení (v anglickém jazyce armed aggression). Toto pojmosloví podle Petráše nabývá rozdílného významu v pojetí mezinárodního práva. "V určité situaci může například dojít k blokádě námořního přístavu s využitím válečných lodí. Tento akt je považován za ozbrojené napadení, nikoliv však za ozbrojený útok. Pojem ozbrojené napadení je významově daleko širší než ozbrojený útok," vysvětlil.
Také Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 hovoří podle něj o potřebě včasné, rychlé, a pokud si to situace vyžaduje, i dostatečně robustní vojenské intervenci v případě ozbrojeného napadení. Tedy v situaci, kdy ještě nenastal přímý ozbrojený útok.
Druhým rozdílem je akční rádius, v němž má EU a NATO operovat. Článek 5 Washingtonské smlouvy podle Petráše vymezuje případné nasazení ozbrojených sil na euroatlantickou geografickou oblast, tedy Evropu, Severní Ameriku, případně další zeměpisné oblasti, pro něž je limitující geografickou hranicí obratník Raka. "Naproti tomu EU zahrnuje do sféry zájmu i území náležící členským zemím kdekoliv ve světě. Pokud bychom sáhli do historie a pokud by EU existovala již v roce 1982 v podobě, v jaké existuje dnes, pak by Velká Británie mohla žádat o aktivaci článku 42(7) v důsledku invaze vojenských jednotek Argentiny na Malvíny (Falklandy)," uvedl Petráš. Doplnil, že vzhledem tomu, že toto území je na jižní polokouli, nebylo ale možné uvažovat o využití NATO podle článku 5 Washingtonské smlouvy.
Další rozdíl spočívá v prostředcích, které mají být použity při aktivaci příslušných článků. Článek 5 Washingtonské smlouvy stanovuje, že členská země při uplatňování práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže napadené smluvní straně nebo stranám tím, že neprodleně podnikne sama nebo v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. A to s cílem obnovit a zachovat bezpečnost euroatlantického prostoru. "Text tohoto článku tedy dává členským zemím možnost rozhodnout se, jakým způsobem se budou na pomoci podílet; zda se bude jednat o podporu 'pouze' v rovině diplomatických opatření či zda budou uplatněna 'tvrdá' protiopatření formou zásahu ozbrojených sil," uvedl Petráš.
Klíčový význam v textu tohoto článku má podle něj formulace "akci, jakou bude považovat za nutnou" (v anglickém originále "such action as it deems necessary"). Tato formulace dává členským státům NATO podle něj velký prostor k rozhodnutí, jaký typ akce je vhodný a přiměřený. Naproti tomu Lisabonská smlouva podle experta stanovuje členským státům EU povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi dostupnými prostředky.
Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko omezilo své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a ačkoliv nadále pokračují snahy o mírová jednání, prezident Vladimir Putin nedávno oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.
Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že se vojska přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.
Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Boje na východě Ukrajiny aktuálně sílí.
Není navíc zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.
Související
Povolit Ukrajině útočit v Rusku? K ožehavé otázce se poprvé vyjádřilo i Turecko
NATO je připraveno se bránit proti Rusku, zopakoval Scholz
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Vedení ÚSTR: Čelíme ostrakizaci a obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela
před 34 minutami
Londýnské nemocnice zasáhl kyberútok. Musely přestat operovat
před 1 hodinou
Volby v Indii vyhrála Módího NDA. Jeho oponent je ve vězení
před 1 hodinou
Vražda v Jevíčku: Policie stanovila hlavního podezřelého
před 2 hodinami
Letní počasí o víkendu: Teploty vyrostou na 27 stupňů
včera
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny zůstává nejistá
včera
Ruské síly soustřeďují hlavní palebnou sílu v Doněcké oblasti
včera
Návrh na úplné příměří v Pásmu Gazy OSN vítá. Až zničíme Hamás, reaguje Izrael
včera
Extrémní počasí nepotrvá celý rok, upozornili meteorologové. Ve druhém pololetí přijde zlom
včera
Dezinformační sítě napadají volby do europarlamentu. Taktik mají nespočet, EU vyzývá čtenáře k opatrnosti
včera
Návrh dohody o příměří v Gaze vypadá nadějně, tvrdí Katar
včera
Navalnyj by oslavil 48. narozeniny. Příznivci se schází u jeho hrobu
včera
Fiala prozradil, kdy se Česko zbaví závislosti na ruské ropě
včera
Tlak migrantů na polsko-běloruské hranici se od loňského roku zdvojnásobil
včera
Povodně v Německu od víkendu neustávají, hrozí vylití Dunaje. Vyhlášen stav nouze
včera
Krajní pravice má možnost změnit EU. Xenofobní a nacionalistická rétorika je na vzestupu
včera
Potřebujeme sedm systémů protivzdušné obrany, prohlásil Zelenskyj. Dáme vám jeden, reaguje Itálie
včera
"Zbytečná volnočasová zábava." Rusku se nelíbí, že nebude na mírové konferenci o Ukrajině nelíbí
včera
OSN: Lidé na okupovaném Západním břehu Jordánu jsou vystavováni bezprecedentnímu krveprolití
včera
Fico pokračuje s rehabilitací. Na Slovensku se řeší, zda a kdy premiér promluví
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v domácím léčení po květnovém atentátu. Vicepremiér Robert Kaliňák v pondělí uvedl, že stranický kolega nadále podstupuje rehabilitační a rekonvalescenční terapie. Kaliňák věří, že se zdravotní stav premiéra bude nadále zlepšovat.
Zdroj: Jan Hrabě