Česko v pátek po 13 letech opět stane v čele EU

Česko v pátek po 13 letech opět stane v čele Evropské unie, jejíž vedení převezme v době zásadně poznamenané válkou na Ukrajině a související ekonomickou krizí. Čeští ministři budou půl roku řídit zasedání se svými unijními kolegy a čeká je vyjednávání o řadě zásadních norem včetně klimatické reformy.

Bruselští politici i analytici se shodují v tom, že česká vláda přebírající vedení EU od Francie má před sebou velmi těžký úkol, jehož splnění však může zemi dlouhodobě zajistit místo v centru unijního dění.

Česká vláda zahájí předsednictví společným zasedáním s Evropskou komisí, která v rámci EU předkládá návrhy norem, o jejichž přijetí pak rozhodují členské státy a Evropský parlament. Praha si jako priority svého předsednictví zvolila pomoc Ukrajině a zvládnutí náporu ukrajinských uprchlíků, energetickou bezpečnost, posílení obrany, nebo odolnost unijní ekonomiky a demokratických institucí.

"Největším úkolem předsednictví bude podle mě udržet jednotu EU a její schopnost v této složité době jednat," řekl ČTK analytik Johannes Greubel z bruselského think tanku European Policy Centre. Narážel zejména na stále menší ochotu některých zemí v čele s Maďarskem vyvíjet na Rusko nový tlak v podobě sankcí, o jejichž další podobě se patrně bude během příštího půlroku rozhodovat. Česko se také pokusí prosadit další pomoc pro země starající se o ukrajinské uprchlíky či možnost využívat více unijních peněz na tlumení ekonomických dopadů války.

Česká vláda bude mít příležitost částečně ovlivňovat agendu ministerských a dalších jednání, která bude řídit jako nestranný prostředník mezi ostatními členskými státy. Značná část náplně rokování ale vyplývá z dlouhodobých unijních priorit a s nimi souvisejících návrhů norem. Česko tak čeká například vyjednávání o konečné podobě některých klimatických či digitálních pravidel včetně emisní reformy nebo zásadního omezení prodeje aut se spalovacími motory. Členské státy se na svém postoji shodly tento týden a Praha bude hájit jejich pozici při jednání s europoslanci.

Na rozdíl od prvního českého předsednictví z roku 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády, nyní již český premiér nepovede zasedání unijních summitů. Vrcholné schůzky řídí předseda Evropské rady Charles Michel. Podstatná práce však čeká nejen české ministry, ale také diplomaty a experty, kteří se budou věnovat přípravě jednotlivých návrhů či postojům členských zemí v pracovních skupinách. Klíčová fáze se bude odehrávat na úrovni velvyslanců ve dvou sborech označovaných zkratkou Coreper.

"Jsem si jistý, že české předsednictví je plně připraveno na náročný půlrok, který uzavře se skvělým výsledkem," sdělil ČTK litevský velvyslanec při EU Arnoldas Pranckevičius, podle něhož české priority související s válkou na Ukrajině pobaltská země plně podporuje. Podobně se o českých prioritách vyjadřují i zástupci některých dalších států, podle nichž může být pro EU výhodou, že ji povede země geograficky i kulturně blízká Kyjevu.

Mimo záznam někteří diplomaté dodávají, že dalším rozdílem českého a francouzského předsednictví bude očekávaná větší střídmost akcí během nastávajícího půlroku. Zatímco Francie v době prezidentské kampaně pojala podle nich vedení EU velmi okázale, Česko i vzhledem k rozpočtu zhruba o třetinu nižšímu než v roce 2009 chystá spíše komornější předsednictví.

Prouza: České předsednictví může být hlavně v energetické bezpečnosti úspěšné

S jasným cílem a aktivními politiky, kteří dokážou vyjednávat s partnery, toho může Česko při předsednictví v Radě Evropské unie podle viceprezidenta Hospodářské komory ČR Tomáše Prouzy prosadit poměrně dost. Evropské státy za současné krize ukazují, že jsou schopné se domluvit v tématech, ve kterých dříve shodu nebyly ochotny nalézt. České předsednictví, které začne v pátek, tak může být především v otázce energetické bezpečnosti úspěšné. Prouza to dnes řekl ČTK.

ČR by měla především podle Prouzy objasnit, co znamená energetická bezpečnost a solidarita. "Co se stane, když jedna země bude mít ještě v lednu v zásobních plyn a jiná ne. Jak se o něj podělí, na základě jakých pravidel. To bude asi to úplně to nejtěžší, co nás čeká. Zároveň je to ale něco, co všichni chtějí," uvedl.

Složitější bude hledání kompromisu v případě klimatického evropského balíčku Fit for 55, řekl dále Prouza. Důležité je, aby ČR ale o tomto tématu jednala s Evropským parlamentem. Předsednictví v Radě EU totiž po Česku převezme Švédsko, které má mnohem ambicióznější klimatické cíle než velká část Evropského parlamentu. "Kompromis proto bude hledat úplně jinde, než to vyhovuje České republice," uvedl. Dodal, že do této otázky by proto ČR měla investovat dostatek času a energie.

Třetím důležitým tématem českého předsednictví bude podle Prouzy bourání bariér. Pandemie koronaviru a snahy o ochranu životního prostředí přinesly nová pravidla a podnikání je nyní těžší než v roce 2019, řekl Prouza. ČR tak například může představit návrh, jak koordinovat postupy států v případě dalších krizí, aby se třeba znovu nezavíraly hranice.

Prouza je zároveň poradcem ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) s předsednictvím. Pro resort průmyslu bude podle něj nepochybně nejdůležitější veškerá agenda týkající se energetiky. "Musím říct, že nikdy jsme neměli tak dobrý energetický tým, jako máme teď," uvedl. Tým funguje podle něj v Praze i ve stálém zastoupení v Bruselu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dále připravuje na řešení surovinové bezpečnosti. Připravuje k tomu mimo jiné na podzim velkou konferenci. "Je to věc, o které se nemluví tolik jako o plynu, ale musíme si ji také pojistit. Viděli jsme, že najednou vypadli dodavatelé a evropský průmyslu si nevěděl rady. Je to téma, které má MPO připravené, chce si ho odpracovat," řekl.

Dále se bude MPO podle Prouzy zabývat otázkou volné hospodářské soutěže. Výsledků zde očekává méně než v případě energetiky. Upozornil, že jsou evropské země, kterým naopak nastavené bariéry vyhovují a upřednostnily by jich ještě více.

MPO se také chystá na dokončení několika dohod o volném obchodu, třeba s Mexikem a Chile.

Související

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách

Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu. 

včera

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili

Dívat se na zápas hokejového MS v Česku, ve kterém hrají rakouští hokejisté, se hokejovým fanouškům vyplatí. Poté, co dokázali dostáhnout duel s Kanadou do prodloužení poté, co ve třetí třetině nastříleli pět branek, nyní zaskočili dalšího favorita turnaje a o Finy. Ti sice vedli 2:0, jenže vedení postupem času ztratili a co víc, v poslední vteřině dokázali zápas otočit zásluhou své životní trefy Benjamina Baumgartnera, který se postaral o rakouskou historickou výhru nad tímto severským soupeřem. To Švédové nadále jedou na vítězné vlně a po zdolání Kazachstánu 3:1 už se o nich může pomalu mluvit jako o čtvrtfinalistech.

včera

Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný

Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy