Kdo byl před 80 lety popraven na pardubickém Zámečku a proč?

Po atentátu na Reinharda Heydricha mstili nacisté jeho smrt vražděním nevinných lidí. V červnu a červenci roku 1942, tedy před 80 lety, se popravy vykonávaly také na pardubickém Zámečku. Tehdy zde zemřelo bezmála 200 lidí. Kdo a proč?

Zámeček hraběte Larische

Zámeček na okraji Pardubic vznikl roku 1885 pro hraběte Jiřího Larische-Mönnicha, proto se mu také říká Larischova vila. Majitel honosný dům obýval především v časech pořádání honů nebo Velké pardubické, slavného dostihového závodu. Už v roce 1897 vilu od Larische koupil hrabě Alfons Henckel, jeho rodina ji využívala do roku 1928, kdy dům začal znovu měnit majitele až do roku 1939. Tehdy se v Zámečku usídlila jednotka Schutzpolizei. V období heydrichiády se v jeho okolí zřídilo popraviště.

Budova je dílem významného architekta, stavitele a restaurátora Františka Schmoranze, absolventa vídeňské Akademie a autora řady okázalých novogotických staveb. Podílel se i na přestavbách několika historických objektů, například zámku Žleby nebo kostelů v Chrudimi, Poličce či Hradci Králové. Působil rovněž jako pracovník v oblasti památkové péče. Když projektoval Larischovu vilu, netušil, že o mnoho let později se z ní stane sídlo nacistické policie, kruté vězení a popravčí místo, kde najde smrt i jeho pravnučka Anna Žváčková.

Popravčí místo a oběti

Park Zámečku se od začátku června do začátku července roku 1942 stal popravištěm, kde vyhaslo bezmála dvě stě nevinných lidských životů. Jejich těla byla spálena a popel rozprášen do Labe.

U Larischovy vily byli popraveni 24. června 1942 obyvatelé Ležáků – ve stejný den, kdy došlo k vypálení jejich obce. Trest smrti je všechny stihl za ukrývání vysílačky Libuše parašutistů ze skupiny Silver A.

Gestapo se tehdy zaměřilo na pátrání po dalších odbojářích a spolupracovnících výsadkové skupiny Silver A, které rovněž čekal trest smrti. Jedním z nich byl lékař Josef Bartoň, pediatr z Pardubic. Profesně se angažoval v boji proti tuberkulóze nebo se věnoval vzdělávání porodních asistentek. Za Protektorátu byl aktivní v odbojové činnosti, stal se členem Petičního výboru „Věrni zůstaneme“ nebo ÚVODu, tedy Ústředního vedení odboje domácího. Roku 1942 poskytl lékařskou péči vojákům ze Silver A, tato spolupráce ho nakonec stála život – 2. července 1942 byl u Zámečku popraven. Jeho manželka Emilie skončila v koncentračním táboře v Osvětimi, kde den před Štědrým večerem roku 1942 zemřela v plynové komoře.

Obětí poprav 2. července 1942 se stal i významný pardubický hoteliér Arnošt Košťál, provozovatel několika vyhlášených ubytovacích zařízení, se kterým se přátelili osobnosti, jako byl Jan Masaryk, Edvard Beneš nebo Voskovec s Werichem. Jeho hotel Veselka často hostil přední muže pardubického gestapa, o nichž pak Košťál donášel informace skupině Silver A. Jednoho z vojáků, Josefa Valčíka, v tomto podniku dokonce ukrýval coby číšníka pod falešným jménem Miloslav Šolc. Zapojení do odboje ho nakonec připravilo o život.

Druhého červencového dne 1942 byla také zastřelena učitelka Věra Junková – žena, která lékaře Bartoně přivedla k nemocnému Jiřímu Potůčkovi ze skupiny Silver A, aby mu pomohl při zápalu plic. S Potůčkem Junková udržovala milostný poměr po ukončení vztahu s jeho kolegou, vojákem Alfrédem Bartošem. Před výkonem trestu smrti byla krutě týrána a stala se svědkem vraždy své spoluvězenkyně Taťány Hladěnové, jejíž mrtvé tělo bylo později dovlečeno k předstírané popravě spolu s ní. Ve stejný den u Zámečku zahynul i Josef Chrbolka, se kterým Junková v rámci odboje spolupracovala a který ukrýval vysílačku Libuši. Stejného provinění se dopustil učitel Josef Janáček a zaplatil za to téhož dne také životem.

Vysílačku do posledního dne opatroval Josef Klikar. Ani výslechy na gestapu ho nezlomily, nic neprozradil a v jeho domě se nenalezly žádné důkazy prokazující jeho zapojení do odboje. Proto ho policie propustila na svobodu, ovšem pouze na krátko. Mezitím však stihl Klikar vysílačku zničit a zbytky ukrýt v lese. Po výpovědi dalších zadržených si pro něj gestapo přišlo znovu a tentokrát už nemohl muž nic zapírat. Dne 9. července 1942 ho nacisté zastřelili spolu s dalšími odbojáři spolupracujícími se skupinou Silver A.

Dne 9. července 1942 se konala také poprava rodiny Burdychovy, odsouzené k trestu smrti rovněž za ukrývání příslušníka Silver A Jiřího Potůčka a vysílačky Libuše v jejich stavení v Kosteleckých Končinách. Skrýš byla prozrazena a rodina zatčena. Milada Burdychová během razie gestapa, kdy byl smrtelně zraněn její manžel, prodělala psychický kolaps, proto ji policisté oddělili od zbytku rodiny a umístili do nemocnice v Náchodě, po krátkém zotavení ji přesunuli do vězení v Hradci Králové. Rodina se znovu shledala až na popravišti u Zámečku, kde byli zastřeleni také rodiče Miladina muže, manželé Satranovi.

Na místě někdejšího popraviště se dnes nalézá památník obětem nacistického režimu.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie II. světová válka pardubice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy