Chalupaření je českým fenoménem, který nemá jinde ve světě obdoby. Trávení volného času na chatě či chalupě patří mezi druh rekreace s dlouhou historií.
Počátky chalupaření sahají hluboko do minulosti. Jakési rekreační objekty v přírodě si nechávaly již od dob renesance stavět vládnoucí elity a členové významných šlechtických rodů. Čas od času se tyto vrstvy obyvatelstva vydávaly na své letohrádky nebo lovecké hrádky a zámečky, kde hledaly odpočinek i zábavu, například lov. Až do 19. století takto trávily volný čas pouze ty nejvyšší a nejbohatší společenské třídy.
Změna nastala koncem 19. století, a to v souvislosti s rozvojem turismu. Tehdy začaly vznikat upravené a značené trasy v přírodě a také spolky, které se soustředily na podnikání výletů a poznávání krajiny domoviny, přírodního i historického bohatství země. Pro potřeby těchto turistických spolků se budovaly chaty a chalupy, někdy pouze v podobě jednoduchých přístřešků, jindy noclehárny poskytující i občerstvení. K rozmachu v tomto směru docházelo zejména po roce 1888, kdy byl založen Klub českých turistů.
Kromě turistických chat byly v 19. století oblíbeným rekreačním cílem venkovské usedlosti, kam jezdily měšťanské rodiny odpočívat od života ve městě. Malíři, básníci či spisovatelé mířili do přírody i na venkov za inspirací pro svou uměleckou tvorbu – praktikovali to například Karel Hynek Mácha nebo Božena Němcová. Staré lidové chalupy si koncem 19. století mnozí obyvatelé upravovali na letní byty, jakési druhé domovy, které jim poskytovaly zázemí a klid v časech volna. Zpravidla v chalupách trávily letní měsíce ženy s dětmi a služebnictvem, manželé ve městě zatím docházeli do zaměstnání a vydělávali peníze, za rodinou na vesnici zavítali jen občas. Tehdy se zrodil základní smysl letních sídel, totiž odpočinek od shonu ve městě, což vyhledávají i dnešní chalupáři.
V meziválečném období bohaté měšťanské obyvatelstvo pokračovalo v budování rekreačních stavení na vesnicích i v přírodě. Novým trendem se stalo pronajímání letních bytů a chalup, což značně pomáhalo vylepšit finanční situaci chudým venkovským rodinám. Další vývoj v chalupaření nastal po druhé světové válce a úzce souvisel s vylidňováním pohraničních oblastí. Na venkově, často v bezprostřední blízkosti lesů, zůstávala prázdná stavení, a ta našla brzy využití mimo jiné jako rekreační objekty. Prosté chalupy v horách byly tehdy navíc k prodeji za velmi nízké částky, což rovněž přispělo k rozvoji chalupaření. Rozlehlé usedlosti zabavené odsunutému původnímu německému obyvatelstvu rozdělovaly národní výbory některým podnikům coby závodní rekreační zařízení. Bohužel tímto způsobem ztratilo mnoho starých venkovských chalup svůj původní historický i architektonický význam, protože noví obyvatelé je často necitlivě přestavovali dle vlastních představ. Některé domy byly však naopak díky šetrným adaptačním zásahům zachráněny před demolicí.
V 50. a 60. letech minulého století docházelo v důsledku kolektivizace zemědělství k dalšímu výraznému přílivu obyvatel z venkova do měst, a to znamenalo v oblasti chalupaření další zlom. Přibývalo totiž domů využívaných k sezónním pobytům. S výstavbou nových chalup a chat sloužícím k trávení volného času mimo město se začalo v 70. letech a pokračovalo v 80. letech, kdy už na vesnicích nebývalo mnoho prázdných a neobydlených stavení. V období komunistické nesvobody si jezdili lidé z měst na chalupu odpočinout nejenom od práce, ale také od režimu – politickou situaci zkrátka alespoň na chvíli odsunuli do pozadí. Chalupaření navíc nabízelo jednu z mála možností, jak trávit dovolenou, protože cestování do zahraničí bylo prakticky nemožné.
Po roce 1989 se pobyt v chalupách postupně omezoval a lidé začali spíše vyhledávat zahraniční turistické a rekreační destinace. V nedávné době ovšem začalo být chalupaření znovu aktuální a oblíbené, a to v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy se zavřela veřejná rekreační zařízení a omezilo se cestování do zahraničí. Dovolená na chalupě může být dnes v nepříznivé finanční situaci výhodnou alternativou k nákladnějším zahraničním pobytům.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
před 1 hodinou
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
před 1 hodinou
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 2 hodinami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 2 hodinami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 3 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 4 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 5 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 6 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 6 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 7 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 8 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 9 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 10 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 10 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 11 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 12 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 13 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 21 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová