Praha - Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v podstatě v souladu s aktuální prognózou České národní banky.
Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu, uvedl k dnešním číslům ČSÚ. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta. Pozitivně přispěly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, dodali statistici. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně o 1,8 procenta, u domácností stouply o 0,2 procenta. Celkově výdaje na konečnou spotřebu stouply proti loňskému druhému čtvrtletí o 0,7 procenta.
Mezičtvrtletně celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly o 0,2 procenta. "Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta," podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,7 procenta.
"S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla," řekl ČTK analytik Creditas Banky Petr Dufek. Za meziročním růstem ekonomiky však podle něj do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. "Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu," dodal.
V dalších čtvrtletích ale bude na sentiment spotřebitelů a jejich výdaje nepříznivě dopadat vysoká inflace, na straně firem se asi zmírní růst zásob a investičních výdajů, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj velmi pravděpodobné, že v letošním druhém pololetí přijde mezičtvrtletní pokles HDP. "Letošní závěrečné čtvrtletí může být ve znamení i meziročního poklesu HDP," odhadl.
Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 3,4 procenta, nejvíce se na tom podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se zvýšila o půl procenta zásluhou hlavně informačních a komunikačních činností a také profesních, vědeckých, technických a administrativních činností.
V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika podle červnových údajů ČSÚ stoupla meziročně o 4,9 procenta, proti předchozímu čtvrtletí o 0,9 procenta. Po dnes zveřejněném upřesnění byl meziroční růst v prvním čtvrtletí o 4,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Za celý letošní rok očekává ministerstvo financí růst HDP o 2,2 procenta a Česká národní banka zvýšení o 2,3 procenta.
Meziroční růst ekonomiky byl v souladu s prognózou ČNB
Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v podstatě v souladu s aktuální prognózou České národní banky (ČNB). Informoval o tom dnes ředitel odboru makroekonomických prognóz ČNB Karel Musil.
"Zveřejněná data ve značné míře potvrzují ekonomický příběh aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek," uvedla ČNB. Meziroční růst spotřeby domácností se prakticky zastavil. Spotřebitelé však podle banky prokázali proti prognóze větší odolnost vůči zvyšujícím se životním nákladům, když jejich výdaje oproti očekáváním nepoklesly.
Pokračující problémy v dodavatelských i výrobních řetězcích nadále nutily firmy k vysoké tvorbě zásob, a to v míře, která dokonce překonala aktuální prognózu, uvedla banka. Příspěvek čistého vývozu proti očekáváním ČNB ekonomický růst tlumil zejména kvůli vyššímu dovozu zboží a služeb. Vládní spotřeba ve druhém čtvrtletí nadále rostla, avšak proti predikci o něco pomaleji. Fixní investice v souladu s prognózou nadále solidně rostly.
Letní prognóza ČNB očekává, že v celoročním úhrnu letos růst HDP zpomalí ke dvěma procentům. Na přelomu roku pak podle ní dokonce dojde k meziročnímu poklesu domácí ekonomické aktivity, která se v mezičtvrtletním vyjádření sníží již během léta. Významně k tomu přispěje propad spotřeby domácností v návaznosti na pokles jejich reálných příjmů, který bude vyvolán rychlým růstem životních nákladů.
Podniky budou podle ČNB v podmínkách vysoké nejistoty omezovat investice, a to vlivem zhoršené finanční situace odrážející dále rostoucí náklady na energie, suroviny a materiály, stejně jako z důvodu utlumení domácí poptávky. Ta jim již neumožní promítat rostoucí náklady do cen tak silně jako doposud. Tuzemský vývoz zůstane v důsledku citelného zpomalení poptávky v eurozóně a přetrvávajících problémů ve výrobních a dodavatelských řetězcích dočasně utlumený a podniky budou nadále nuceny ke zvýšené tvorbě zásob, dodala banka.
"Příspěvek čistého vývozu k hospodářskému růstu bude letos nicméně mírně kladný vlivem citelného zchlazení domácí poptávky. Dosavadní přehřívání české ekonomiky v letošním roce rychle odezní. Příští rok růst HDP dále zpomalí až do blízkosti jednoho procenta," odhadla ČNB.
