Roku 1817 zasáhl střední Evropu hlad, který měla na svědomí dlouhodobá neúroda obilí. Naši předci proto před více než 200 lety v dobách velké bídy museli hledat jiné zdroje obživy. Proto se snažili využívat všemožné náhražky obilí a živili se třeba houbami, veverkami nebo žábami.
Nouze dokáže být člověku velkou učitelkou. Právě ta stála za spoustou užitečných vynálezů i dobrých nápadů. Nouze o potraviny donutila člověka hledat něco k snědku i tam, kde by ho to v dobách dostatku ani nenapadlo. To se stalo i před více než 200 lety, kdy střední Evropu postihla neúroda obilí. Lidé si s tímto problémem velice rychle poradili tím způsobem, že začali mouku vyrábět z kůry stromů, z kořínků rostlin, brambor nebo ze dřeva. Poměrně chutný chléb prý bylo možné upéct z mouky namleté ze směsi sušených jetelových květů a sušeného mechu. Z brambor se dělala mouka několika způsoby. Mohly se očistit a nechat usušit „na větru a slunci“, poté se mlely na mouku. Tu šlo vyrobit i z brambor vařených, které se nakrájely nebo nastrouhaly na tenké nudličky. I ty se musely nechat usušit, následně se z nich snadno semlela mouka. Bramborová mouka se zpravidla míchala s určitým množstvím mouky žitné, a chléb se tak prý zaručeně povedlo upéct. Nejenom chléb, ale také koláče, knedlíky nebo kaše se daly připravit z mouky ze dřeva, nejlepší údajně byla ze dřeva březového. Některé dochované dobové prameny však hovoří o tom, že březová mouka je vhodná spíše pro krmení dobytka než na pečení lidské stravy.
V novinách z hladového roku 1817 můžeme najít řadu doporučení, jak využít coby zdroj potravy lesy. Denní tisk tehdy přinášel mnoho laciných receptů z hub – například na houbovou polévku, nádivku nebo smaženici. Nejjednodušší a nejlevnější houbový pokrm představovaly čerstvé houby na másle, které se připravovaly takto:
„Musíš též houby tence pokrájet, v studené vodě přemýt, z vody vymačkat a dej je s kouskem másla a trochu solí, trochu kmínem na rendlík, nech je na uhlíčku dusiti, neb pustí mnoho vody, a proto musíš je, mají-li záživné a zdravé býti, tak dlouho na uhlí dusit, až se všecka tato voda stráví; pak přidej ještě kousek másla, trochu zelené petržele, drobně pokrájené, trochu pepře, nech to ještě chvilku dusiti, nesmějí však tak vysmahnouti, až by samé máslo viděti bylo; tu raději lžičku horké vody po chvilkách podlívej, a opět chvilku státi nech. Chceš-li to rozmnožiti, dej k tomu několik rozmíchaných vajec, nech to jen ještě tak dlouho na uhlíčku, až mezi ustavičným mícháním vejce ztuhnou, dej to na mísu na stůl, a několik čerstvě nakopaných, vařených zemčátek k tomu.“
Do lesa se nechodilo pouze na houby, ale také pro jiný zdroj obživy – pro maso. Dnes nám může připadat poněkud zvláštní, že mezi nejčastěji lovená divoká zvířata pro maso patřily veverky. Prokazatelně je lidé jedli již v 15. století, o čemž svědčí několik dochovaných dobových kuchařských předpisů. V lesích se to ve středověku i v 19. století veverkami jen hemžilo, tato malá zvířátka představovala snadnou kořist a navíc bylo jejich maso lahůdkou, kterou si mohla dopřát šlechta i prostý lid. Veverky se podávaly pečené se světlou či tmavou omáčkou, často s ovocem nebo rozinkami.
Příroda poskytovala člověku k snědku také žáby, které se konzumovaly v době bídy před 200 lety, zároveň však byly pochoutkou, jež platila i za zdravé maso. Měly se ovšem jíst pouze žáby zelené, hnědí tvorové a ropuchy se v kuchyni nevyužívaly. Oblíbená byla třeba žabí polévka.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , potraviny jídlo , hlad , Houby
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
před 3 hodinami
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
před 3 hodinami
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
před 4 hodinami
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
před 5 hodinami
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
před 5 hodinami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 6 hodinami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 7 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 8 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 9 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 9 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 10 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 11 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 12 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 12 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 13 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 14 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 15 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 23 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová