Ženy na britském trůnu. Které se nejvíce zapsaly do dějin?

Ve čtvrtek 8. září zasáhla celý svět zpráva o úmrtí britské královny Alžběty II., která vládla dlouhých 70 let! Nejenom rekordní dobou vlády se zapsala do dějin, stejně jako její královské předchůdkyně.

Alžběta II.

Zatím poslední britská královna usedla na trůn před 70 lety po smrti svého otce Jiřího VI. Již v roce 2015 se zapsala do dějin jako nejdéle vládnoucí britská panovnice. Za dlouhou dobu panování dokázala zažehnat několik krizí, výrazně přispěla k demokratizaci i modernizaci Commonwealthu. Také v osobním životě se zvládla se ctí vyrovnat s mnohými nelehkými situacemi, například s rodinnými aférami pronikajícími na veřejnost. Úmrtí královny Alžběty II. bezpochyby představuje historický mezník.

Viktorie

Druhou nejdéle vládnoucí britskou královnou byla Viktorie, ta vládla 63 let. Po této panovnici se nazývá období Spojeného království, kdy celé impérium vzkvétalo po mnoha stránkách. Tzv. viktoriánská éra se nesla ve znamení míru, ekonomické prosperity i kultury. Do politiky začaly pronikat liberální myšlenky, které se odrazily v několika reformách. Omezena byla například do té doby naprosto běžná dětská práce. Panovnice měla své příznivce, ale i odpůrce, kteří se na ní dokonce několikrát pokusili spáchat atentát, vždy však neúspěšně. Poprvé se ocitla v ohrožení života roku 1840, kdy na ní střílel při jízdě kočárem nepříčetný mladík. Královna v té době byla těhotná a útočník ji naštěstí výstřelem nezasáhl. O dva roky později se stejný pokus o zneškodnění opakoval, znovu bez úspěchu. V roce 1887 se konaly slavnosti u příležitosti padesátého výročí nástupu královny Viktorie na britský trůn. Právě během této události měl být vyhozen do povětří westminsterský chrám, plán útoku byl ale včas odhalen, a tak nebyl zrealizován.

Královna Viktorie zavedla novou tradici panovnického sídla v londýnském Buckinghamském paláci, který v čase jejího panování prošel četnými stavebními úpravami. Reprezentační místnosti tehdy sice vypadaly luxusně a byly okázale vybaveny, zbytek interiéru se ovšem nacházel ve značně zanedbaném stavu. Údajně kvůli tomu ani nebylo možné celý palác vytopit, protože komíny byly ucpané a z krbů a kamen čoudilo. Ani vybudovaná ventilace nefungovala, v budově se tak rozprostíral chlad i zápach. Od roku 1840 proto probíhaly stavební práce, které měly nejenom zajistit pohodlné bydlení, ale také pozvednout reprezentační funkci. Proto například vznikl známý balkón, na němž dodnes řeční a zdraví lid královská rodina během významných událostí.

Alžběta I.

V pořadí první britská královna se jménem Alžběta nastoupila na trůn dne 17. listopadu 1558, byla poslední panovnicí z tudorovské dynastie. Vlády se chopila po úmrtí své sestry a královny Marie I., která ji takřka rok věznila za údajnou účast na protestantském povstání. Během své vlády pak Alžběta I. skutečně význam a postavení protestantské (tedy anglikánské) církve výrazně podporovala. Zapsala se do dějin také jedním z největších vítězství anglické historie, když její vojsko porazilo španělskou Armadu, tedy mimořádně silné loďstvo, které ve své době platilo za neporazitelné. Období její vlády charakterizovala stabilita, rozmach řemeslné výroby i obchodu, vysoká úroveň kultury a školství. Vzkvétalo zejména divadlo a literatura. Právě v této době působil třeba slavný William Shakespeare nebo Christopher Marlowe. Ne náhodou se po smrti Alžběty I. pro dobu jejího panování ujalo označení „zlatý věk Anglie“.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie Královna Alžběta II. Královna Alžběta I. britská královna královna Viktorie

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy