Popravené obrození. Stalinovým čistkám v kultuře podlehly stovky ukrajinských umělců

Ve 30. letech minulého století se Stalin rozhodl odstranit nepohodlné ukrajinské umělce. Stovky jich nechal zatknout, mučit a popravit. Diktátorovy čistky nadlouho ochromily ukrajinský kulturní život, literatura v ukrajinském jazyce tehdy prakticky přestala existovat.

Termín „popravené obrození“ poprvé použil protikomunisticky smýšlející polský publicista a vydavatel Jerzy Giedroyc v jednom ze svých dopisů adresovaných ukrajinskému badateli Jurijovi Lavriněnkovi, ten ho pak zavedl pro označení generace násilně umlčených ukrajinských spisovatelů. Těch byly stovky! Stalin je nechával sledovat, pozatýkat, týrat a popravit. Kdo z pronásledovaných neměl to štěstí a nepodařilo se mu emigrovat, páchal v zoufalství sebevraždu.

Boj proti ukrajinským spisovatelům začal diktátor na jaře roku 1933, tehdy nechal zatknout prvního z nich – Mychajla Jalovyje. Ten zanedlouho zemřel ve vězení, záhy nato spáchal sebevraždu jeho blízký přítel, spisovatel Mykola Chvyljovyj. Zvolil raději dobrovolný odchod ze života, než aby s ním bylo nakládáno jako s jeho kolegy. Jistě by ho stihl trest smrti, otevřeně totiž vystupoval proti ruskému vlivu na Ukrajině. Jeho výroky „Musíme skoncovat s kontrarevoluční myšlenkou vytváření ruské kultury na Ukrajině!“ nebo „Pryč od Moskvy!“ by ho určitě stály život. Ačkoliv ho režim donutil své názory odvolat, nikdy se jich nevzdal a až do své smrti šířil protiruské názory na Ukrajině.

V největší síle se projevil Stalinův teror mezi lety 1937 a 1938 v rámci tzv. Velké čistky, kdy také zemřelo nejvíce ukrajinských spisovatelů. Takřka tři stovky ukrajinských umělců dal diktátor zastřelit v krátké době na přelomu října a listopadu 1937 při oslavách výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Tento masakr byl veřejně objasněn až o 60 let později!

Jednou z obětí se stal spisovatel, překladatel, učitel a publicista Valerjan Pidmohylnyj, který před popravou strávil tři roky v krutém vězení. Do dějin literatury se zapsal svým realistickým románem Město i překlady děl klasických francouzských autorů, například Honoré de Balzaca, Anatola France nebo Maupassanta.

Ve stejný den, 3. listopadu 1937, byl zastřelen další ukrajinský spisovatel jménem Mykola Kuliš. Ten proslul jako dramatik, ve svých divadelních hrách zachycoval hrůzné důsledky ruské kolektivizace ukrajinského venkova, které prožil na vlastní kůži. Ve dvacátých a třicátých letech se ho dotkl Stalinem záměrně vyvolaný hladomor, angažoval se v oblasti humanitární pomoci hladovějícím. Téma hladomoru se po této zkušenosti objevilo v jeho literárním díle. Značná část jeho prací byla tehdejším režimem vyhodnocena jako nepřátelská, na konci roku 1934 ho čekalo za šíření takovýchto protiruských nálad zatčení a transport do soloveckého gulagu, který proslul svými nelidskými podmínkami.

Kromě spisovatelů nechal Stalin popravit také další umělce, jedním z nich byl známý ukrajinský filmový herec a divadelní režisér Les Kurbas. Toho mnoho odborníků uznává jako vůbec nejvýznamnějšího divadelního režiséra na Ukrajině ve 20. století. V Kyjevě inicioval založení divadla Berezil, na jehož prknech začínalo mnoho výborných ukrajinských herců. Kurbas je zde také vyučoval, předával budoucím generacím své znalosti a zkušenosti z divadelního světa. Na konci 20. a na počátku 30. let navázal spolupráci s již zmíněným (a rovněž pro režim nepohodlným) dramatikem Mykolou Kulišem a uváděl jeho protirusky vyznívající hry. Tak se i Les Kurbas dostal do sporu s politickým režimem. Ten mu dal roku 1930 šanci napravit své protistátní chování a nařídil mu režírovat v jeho divadle propagandistické představení. Kurbas naoko souhlasil, hru však pozměnil a z propagandy udělal satiru. Tím se odsoudil k trestu smrti. Před výkonem trestu ještě strávil spolu s Kulišem několik let v soloveckém gulagu.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie Ukrajina Josif Stalin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny

Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy