Neúčast Andreje Babiše v předvolebních debatách vypovídá o jeho odvaze, řekl Pavel

Neúčast Andreje Babiše v předvolebních debatách vypovídá o jeho odvaze nechat se konfrontovat s prezidentskými protikandidáty, řekl ČTK v rozhovoru Petr Pavel. Babiš podle něj nemá podle aktuálních volebních průzkumů postup do druhého kola lednových prezidentských voleb jistý. Pavel očekává ve volbách celkem vyrovnaný souboj mezi třemi kandidáty. Do trojice řadí sebe, Babiše a bývalou rektorku Danuši Nerudovou.

V současné době Pavel nevidí důvod, aby na své předvolební kampani něco zásadně měnil. Plánuje se i nadále účastnit debat s protikandidáty, besedovat s lidmi a pořádat veřejná vystoupení. "Tempo i obsah zůstanou přibližně stejné," poznamenal.

Do volebních debat se minimálně do konce roku nechce hlásit předseda hnutí ANO a bývalý premiér Babiš. "Něco to vypovídá o něm a o jeho odvaze nechat se konfrontovat s protikandidáty," poznamenal Pavel. "Myslím si, že to je celkem srozumitelná strategie v jeho týmu nevystavovat ho zbytečně situacím, které by pro něj nemusely vyznít úplně pozitivně," dodal. Babiš se podle něj nyní zaměřuje na zviditelňování v regionech, kam většinou politici moc nejezdí, zdůrazňuje nedostatky vlády Petra Fialy (ODS) a nechává veřejná vystoupení až na poslední velké debaty, ve kterých bude doufat, že se mu podaří "alespoň emočně oslovit tu nerozhodnutou část obyvatelstva".

Současné průzkumy voličského mínění podle Pavla ukazují, že Babiš nemusí mít postup do druhého kola jistý. Ve volbách očekává celkem vyrovnaný souboj tří kandidátů, tedy sebe, Babiše a Nerudové. "Každý z nás má svoje argumenty, kterými chce veřejnost oslovit a bude na lidech, jak si to vyhodnotí, kdo z těch kandidátů má nejvíce zkušeností a praktických dovedností, aby jim pomohl překonat těžké období," doplnil bývalý vysoký představitel české armády a NATO.

Pavel se v poslední době musel vypořádat s články, které se zabývaly jeho členstvím v komunistické straně a účastí na předlistopadovém zpravodajském kurzu. "Vnímám to naprosto v kontextu volební kampaně, protože nebýt volební kampaně a mé účasti v ní, tak by se nic z toho veřejně neprobíralo," řekl. "To, že se to probírá, je na jednu stranu důkazem toho, že nic jiného, alespoň zatím, není," doplnil. Je podle něj na lidech, aby vyhodnotili, zda jeho pět předlistopadových let je natolik závažných, že na jejich odčinění nestačilo 33 let následujících, kdy se podílel na budování "demokratické, bezpečné a důvěryhodné země".

Odmítá, že by svou minulost bagatelizoval. Zdůraznil, že fakta o ní zveřejnil. Své členství v KSČ vnímá jako chybu způsobenou tím, že tehdy neměl potřebný rozhled. Poznamenal, že na jednu stranu je za tuto chybu rád. "Protože mi to dnes slouží jako velice solidní základ k tomu, abych věděl, co nechci," doplnil.

Odmítá také, že by nedostatečně informoval o studování zpravodajského kurzu, na který nastoupil v roce 1988. Pavel dlouhodobě uvádí, že jeho cílem bylo následně pracovat ve vojenské diplomacii. Kritici zdůrazňují, že účastníci kurzu se učili práci zpravodajců, tedy "špionů". "Že jsem první rok výlučně dělal francouzštinu, to jsem říkal. Že odborná příprava zahrnovala mimo jiné i agenturní přípravu, to jsem taky říkal," podotkl Pavel k obsahu kurzu. Agenturní příprava podle něj začala až v létě 1989, a do listopadu 1989 se tak z něj za necelé tři měsíce "rozhodně nestal žádný špion". Kurz podle něj připravoval všechny odbornosti zpravodajců. "Já tedy v tom, co v poslední době vychází, nenacházím vůbec nic nového, objevného, co bych v minulosti zamlčel nebo překroutil, jenom prostě lidé používají jiné výrazy a pak hledají obsahový rozdíl v tom, co jsem říkal já a co říkali oni, nic jiného," uvedl.

Pavel: Prezident a premiér musí komunikovat, ať je v úřadu kdokoli

Hlavní téma, které by chtěl Petr Pavel pomáhat řešit v případě zvolení prezidentem, by bylo ukončení současného souběhu různých krizí. V úřadu prezidenta by se chtěl vrátit k "dělbě práce", kdy prezident tradičně Česko zastával na jednáních NATO a OSN a premiér v Evropské unii. V rozhovoru ČTK také řekl, že prezident a premiér spolu musí komunikovat, ať je v těchto pozicích kdokoli.

"Hlavním a prvním tématem by mělo být, jak z toho současného souběhu různých krizí nebo náběhu na krize," řekl Pavel na dotaz, co by jako prezident považoval za své hlavní téma. Na prvním místě to podle něj znamená ukončení konfliktu na Ukrajině a z něho vyplývajících všech negativních důsledků. "Hledání těch cest, jak z toho ven, by mělo být právě úlohou prezidenta, protože on sice ty věci přímo neřídí, ale může k nim hodně přispět," uvedl.

Prezident může podle něj přispět ke zklidnění nálad ve společnosti minimálně tím, že bude pravidelně informovat o tom, co se děje a co by se mělo dít. Mezi možnostmi prezidenta vidí také navrhovat vládě nebo do veřejné diskuse způsoby řešení některých situací. Upozorňovat může i na témata, která jsou pro politické strany bolestivá, protože by mohla znamenat ztrátu voličské podpory. Jako příklad uvedl debatu o úpravě daňového systému ve vztahu k důchodové reformě nebo debatu o systému vzdělávání.

Důležitou roli prezidenta vidí v souvislosti s krizí na Ukrajině jako zástupce českého státu na mezinárodním poli při bilaterálních jednáních i příští rok v létě na summitu NATO. Prezident by podle něj měl na summitu NATO argumentovat stejně, jako to budou dělat premiér na jednáních v rámci EU nebo zástupci Parlamentu na různých parlamentních jednáních. "Abychom dali navenek jasně najevo, že v tom máme jasno a postupujeme koordinovaně, což dnes úplně říct nemůžeme," řekl.

Pavel poznamenal, že by bylo dobré, aby se vrátila zpět dělba práce uvnitř státu mezi ústavními činiteli, jaká byla před onemocněním prezidenta Miloše Zemana, když hlava státu tradičně ČR zastupovala na summitech NATO a na jednáních OSN a premiér měl na starosti jednání v EU.

Jako prezident by svolával jednání ústavních činitelů k zahraničním otázkám, aby se zástupci Česka koordinovali.

V úřadu prezidenta by komunikoval s premiérem, ať by jím byl kdokoli. Zdůraznil, že na této úrovni nemůže být jednání o osobních sympatiích. "Ať už bude na funkci prezidenta a premiéra kdokoli, tak by měli spolu určitě komunikovat, protože oba jsou tam proto, aby prosazovali zájem státu a občanů, a ne svůj," uzavřel.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Petr Pavel Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Adriana Mašková a Filip Blažek Prohlédněte si galerii

StarDance 2024: Česká televize oficiálně představila soutěžní páry

Třináctá řada populární televizní show StarDance odstartuje v říjnu. Česká televize ve čtvrtek představila taneční páry, které budou usilovat o titul krále či královny tanečního parketu. ČT už dříve odhalila, že v nové řadě se představí například herec Filip Blažek či zpěvačka Lucie Vondráčková. 

před 36 minutami

před 2 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři

Návrh ruského ministerstva obrany na revizi námořních hranic Ruska na východě Baltského moře byl ve středu odstraněn z vládního portálu, kde byl zveřejněn. Tento návrh vyvolal zmatek a obavy mezi členskými zeměmi NATO, jako jsou Finsko, Švédsko, Litva a Estonsko, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Volby ve Velké Británii

Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média

Britové si budou volit nové složení parlamentu už v červenci, píší dnes tamní média. Uvedl to například deník Guardian. Podle informací televize ITV se má hlasovat 4. července. Očekávalo se přitom, že volby proběhnou nejdříve na podzim. Premiér Rishi Sunak ve středu řekl, že volby budou v druhé polovině roku.  

včera

včera

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA

V úterý se odehrály poslední zápasy v rámci skupin na letošním hokejovém světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Ty tak rozhodly o tom, s kým se kdo utká ve čtvrtfinále, což zajímalo především českou reprezentaci. Ta se nakonec utká ve čtvrtek od 20:20 v Praze s neoblíbenými Američany, přičemž o tom rozhodl úterní večerní duel Švýcarska s Finskem, kde země helvétského kříže vyhrála 3:1 zásluhou Kevina Fialy, jenž nejen dvakrát skóroval, ale i jednou asistoval.

včera

Palestina

Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

včera

včera

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

včera

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy