Bez klíčníků jsme komoru s klenoty otevřeli kvůli zkoušce, říká památkář

„Ano, stalo se to. Dochází k tomu zcela výjimečně. Tentokrát to bylo loni v říjnu, a to právě proto, že jsme chystali lednovou výstavu. Komora se večer otevřela, klenoty se snesly dolů do kaple svatého Václava a na všechno jsme měli jen několik hodin přes noc,“ uvádí Petr Kroupa.

„Byl tam restaurátor, pasíř, který se díval na zámky, aby vůbec šly otevřít. Občas se totiž stávalo to, že některý zámek nešel otevřít. Takže jsme to zkontrolovali a opravili, co bylo potřeba. Věnovali jsme se i zabezpečovacímu systému a hlavně jsme si připravili podklady pro současnou výstavu,“ doplňuje ředitel odboru.

Momentálně si prohlédne v katedrále svatého Víta české korunovační klenoty téměř pět tisíc lidí denně. Pražský hrad zareagoval na enormní zájem prodloužením výstavy do úterý 24. ledna.

Masaryk chyběl na zahájení výstavy

Letos se klenoty vystavují přímo v katedrále svatého Víta. Podle Kroupy tomu tak bylo naposledy v roce 1955. „Je zajímavé, že si lidé myslí, jak je to výjimečné. Ale zpočátku se vystavovaly klenoty pouze v katedrále. A k tomu jedna zajímavost. Klenoty byly symbolem monarchie, takže se vnímaly historicky jako problematické.“

„Nebýt tisíciletého výročí od smrti svatého Václava, které bylo na základě Kosmovy kroniky určeno na rok 1929, možná by se mezi válkami nevystavovaly vůbec. Dokonce ani pan prezident Masaryk nebyl na oficiálním zahájení výstavy. Byl se tam podívat pouze soukromě o den dříve,“ dodává Kroupa.

Klenoty tvoří Svatováclavská koruna, královské žezlo a královské jablko. Spolu s klenoty je v katedrále vystavena i lebka sv. Václava. Tu si mohou lidé prohlédnout přímo v kapli, kde jsou uloženy jeho ostatky. Klenoty jsou umístěné v původní vitríně navržené architektem Josefem Gočárem.

Součástí výstavy je také vitrína s královským pláštěm s hermelínovým límcem a vitríny s koženými pouzdry na korunu, žezlo a jablko a dále s pohřebními klenoty Přemysla Otakara II., jejichž podoba je připomínkou nedochovaných insignií českých králů z rodu Přemyslovců. „V tomto vzácném složen jsou klenoty k vidění vůbec poprvé,“ dodává k tomu Kroupa.

V Rozstřelu pak hovořil o tom, jak jsou klenoty hlídány. „Skutečně jsou celou dobu zavřené za dveřmi, které může otevřít pouze sedm klíčníků. Ani uklízečka tam nemůže. Je tam stálá teplota i vlhkost. A i po pěti letech, kdy byly dveře otevřeny naposledy, je tam pořádek, minimum prachu, žádné pavouky jsem tam neviděl.“

Nejlépe střežené místo?

„Není tam ani zavedeno žádné světlo. Na záběrech jste mohli vidět prodlužovačku na elektřinu, ale to je jen kvůli osvětlení na schody. U klenotů se svítí pouze baterkami. A protože se doba mění, tentokrát jsme s klíčníky v místnosti svítili s mobily,“ odlehčuje rozhovor Kroupa.

Nejlepší péče o památku je podle něj ta, když se s ní nic nedělá. „Když je v dobrých klimatických podmínkách. Starým věcem nejvíce vadí změny, třeba prudká změna teploty nebo vlhkosti vzduchu. Takže když jsou změny pomalé, je vše v pořádku.“

Podle Kroupy je místnost s korunovačními klenoty jedním z nejlépe střežených míst v Česku. On sám vždy cítí největší odpovědnost ve chvíli, kdy z komory nese po schodech dolů korunovační klenoty ve svých rukou.

31 fotografií

„Je tam opravdu tma, okno je zatemněné. A nést klenoty po schodech není snadné. Tentokrát jsem je nesl už potřetí. S kolegy z památkového odboru jsme si to rozdělili a já nesl jako ředitel v pouzdře korunu. Když jsem ji nesl v roce 2018 poprvé, byl jsem nervózní. Děláte vždy vše pro to, abyste z těch schodů nespadl a schránku neupustil,“ vzpomíná Petr Kroupa.

Ten pak v Rozstřelu hovořil o dalších zajímavostech. Třeba praxe se sedmi klíčníky platí od roku 1867. A až po druhé světové válce se stal prvním klíčníkem prezident republiky. „Dokonce ani prezident Masaryk ještě neměl klíč. To se změnilo až později.“

Heydrich nebo Ferdinand Dobrotivý?

Posledním člověkem, který měl Svatováclavskou korunu na hlavě, byl podle Petra Kroupy císař a král Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1836. Legendy o tom, že by si ji nasadil Reinhard Heydrich, se nikdy nepotvrdily.

Klenoty podle něj nemají od doby Karla IV. stejnou podobu. Zůstala pouze koruna, ale žezlo s jablkem se měnily. Původně byly ze stříbra, pouze pozlacené. A zřejmě je za zlaté vyměnili Habsburkové v 17. století.

„V sestavě, jak ji známe dnes, je poprvé použil až otec Marie Terezie Karel VI.,“ pokračuje Kroupa. Původně měl Karel IV. k dispozici i prsten, který se už zřejmě nikdy nepodaří dohledat. „Původní žezlo a jablko jsou momentálně vystavené ve Vídni.“

Petr Kroupa se vyjádřil i k tomu, zda by neměly být korunovační klenoty vystavené permanentně, jak tomu je například v Rakousku. „O tom by musel zřejmě rozhodnout prezident. Možná by se k tomu muselo konat i referendum. Ale z mého konzervativního pohledu bych to vnímal tak, že se nás nějaký lupič pokouší okrást o tradici. Je to prostě historické tajemství.“

„Představte si, že byste Vánoce neslavili jednou v roce, ale byly by tu stále. To, co máme rádi a je to výjimečné, by se ztratilo. Jsme jediný národ na světě, který to takto má nastavené. Je to naše tradice. A tajemství by mělo zůstat tajemstvím,“ uzavírá Petr Kroupa.