Otec české měny a zastánce radikálních úspor. Od smrti ministra financí Aloise Rašína uplynulo sto let

Přesně před sto lety zemřel Alois Rašín - jeden ze zakladatelů Československa a první ministr financí samostatného státu. Podlehl zraněním, která mu 5. ledna 1923 způsobil devatenáctiletý atentátník - anarchokomunista Josef Šoupal.

Reportáž Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Život československého ministra financí Aloise Rašína ukonči devatenáctiletý atentátník Josef Šoupal

Život československého ministra financí Aloise Rašína ukonči devatenáctiletý atentátník Josef Šoupal | Zdroj: Profimedia / ČTK

„Byla to taková silná figura v rodině. Myslím si, že určitě respektovaná. Sice na veřejnost působil tvrdě a nekompromisně a asi i nepříjemně, ale v rodině to byl někdo, kdo byl velice líbezný, měl svou rodinu rád,“ vzpomíná Karolína Breitenmoser-Stransky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Lucie Korcové

Pravnučka Aloise Rašína žije ve Švýcarsku, kam s rodiči emigrovala po srpnu 1968. Do Česka se ale často vrací.

„Paměť je jedna z nejdůležitějších věcí, ať už člověk stojí na správné, nebo špatné takzvaně ‚straně historie‘. Já mám štěstí, že dneska stojím na té správné, ale nebylo tomu tak vždy. Musí se o tom mluvit a nesmí se jenom ukazovat prstem na někoho,“ dodává.

Ministrem financí

Rašín byl odpůrcem monarchie. Za odbojovou činnost byl během první světové války zatčen a spolu s Karlem Kramářem odsouzen k smrti. Později byl císařem amnestován. Po propuštění z vězení se aktivně zapojil do politiky. Byl autorem textu prvního zákona o zřízení samostatného státu.

„Když jsme přijeli z Malé strany na Václavské náměstí byla celá Praha vzhůru, všude vlály prapory. Všichni jásali, zpívali, ale současně bylo viděti, že lidé začínají zamázávati německé nápisy a rozbíjejí německé vývěsní tabule skleněné,“ zapsal si Rašín do deníku 28. října 1918.

A popis říjnových událostí v jeho deníku pokračoval. „Tam jsme prohlásili samostatný československý stát a současně jsme varovali před jakoukoliv výtržností. Ohromnými zástupy lidu jeli jsme po Václavském náměstí dolů, poskytujícím obraz úplné národní svornosti,“ je možné číst v deníku.

Tyto zápisky později knižně vydal Rašínův syn Ladislav. Ministr financí Rašín se zasadil o vznik nové měny. Prosazoval také radikální úsporná opatření a snažil se o snížení státních výdajů.

Růst nespokojenosti

V celé zemi ale postupně rostla nespokojenost s jeho politickými kroky. „Veřejnost byla strašně proti němu a zajímalo by mě, jak to prožíval. Jestli s tím počítal, nebo jestli v něm byla určitá hořkost,“ připomíná Karolína Breitenmoser-Stransky.

V dopise tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi ze 4. ledna 1919 Alois Rašín napsal, že obyvatelstvo Československa stůně třemi těžkými chorobami: dvě třetiny si myslí, že je bude živit stát, většina věří ve všemocnost státu a téměř všichni si myslí, že svoboda znamená neposlušnost a zákaz poroučení.

Upozorňoval ale také na neutěšenou ekonomickou situaci země. „Situace jest velmi zlá a budoucnost, nedostane-li se nám skutečně velmi značné válečné náhrady na placení válečných dluhů, nebude nijak růžová,“ předvídal Rašín.

O čtyři roky později - téměř na den přesně - k němu před jeho domem v Žitné ulici v Praze přiskočil devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal a dvakrát ho střelil do zad.

Jedna z kulek Aloisi Rašínovi uvízla v páteři a poškodila mu míchu. O život bojoval dlouhých šest týdnů. Nakonec zemřel v Podolském sanatoriu 18. února 1923.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme