Americká ponorka USS Kentucky s jadernými střelami zakotvila v Jižní Koreji

Poprvé po 40 letech ponorka s balistickými raketami amerického námořnictva s jadernými zbraněmi připlula do přístavu v Jižní Koreji, a to jen pár dní poté, co Severní Korea otestovala mezikontinentální balistickou střelu na pevné palivo. Informuje CNN.

Ministerstvo obrany Jižní Koreje oznámilo v úterý odpoledne připlutí ponorky třídy Ohio s balistickými raketami do přístavního města Pusan. Stalo se tak dle zprávy serveru právě během setkání Nuclear Consultative Group (NCG) v Soulu, kde byl přítomen koordinátor pro Indo-Pacifik v Radě národní bezpečnosti USA Kurt Campbell. 

Společný panel NCG (Nuclear Consultative Group) byl ustaven v dubnu tohoto roku v rámci summitu ve Washingtonu, kde se setkali vůdci Spojených států a Jižní Koreje. 

Připlutí ponorky s balistickými raketami do Jižní Koreje přichází v době zvýšeného napětí na korejském poloostrově. Nedávné testy mezikontinentálních balistických střel Severní Koreou a jejich hrozby vůči americkým průzkumným letadlům vyvolaly obavy a nejistotu ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Ponorka s balistickými raketami třídy Ohio USS Kentucky (SSBN 737). Ponorka s balistickými raketami třídy Ohio USS Kentucky (SSBN 737). Foto: navy.mil

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una a vysoká představitelka státu Kim Yo-Čong ve svém prohlášení zdůraznila, že přítomnost americké ponorky s balistickými raketami na poloostrově by dále poškodila již narušené komunikační kanály mezi Severní a Jižní Koreou.

„Realitou před KLDR (Korejská lidově demokratická republika) není dialog opakovaně nabízený USA,“ řekla Kim. Také uvedla, že NCG „otevřeně diskutuje o použití atomových zbraní proti KLDR a o vstupu americké strategické jaderné ponorky do vod Korejského poloostrova poprvé za 40 let“.

„Spojené státy by měly vědět, že jejich posílený systém rozšířeného zastrašování a nadměrně rozšířený systém vojenské aliance, ohrožující entita, pouze přiměje KLDR vzdálit se od vyjednávacího stolu, který si přeje,“ uvádí KLDR v prohlášení.

Po nedávném ustavení "Washingtonské deklarace" vyjádřili analytici svůj názor na přítomnost americké ponorky s balistickými raketami v jihokorejském přístavu. Podle jejich hodnocení by tato přítomnost měla především symbolický význam a ve skutečnosti by mohla snížit vojenskou hodnotu ponorky.

Bývalý ředitel operací v americkém tichomořském velitelství na Havaji Carl Schuster v dubnu upozornil, že takticky USA a Jižní Korea snižují výhodu této ponorky, kterou představuje  především její utajení. Jeho názor naznačuje, že přítomnost ponorky veřejně vystavené v přístavu by mohla oslabit její schopnost provádět tajné operace.

Ponorka může disponovat až 80 jadernými střelami

Podle odhadu Iniciativy pro jadernou hrozbu v James Martin Center for Nonproliferation Studies je každá ponorka třídy Ohio, známá jako "boomers", schopna nést maximálně 20 balistických střel Trident II.

Každá z těchto střel může nést až čtyři jaderné hlavice, což znamená, že každá americká ponorka s balistickými raketami může mít na palubě až 80 jaderných hlavic.

Přítomnost ponorky v Koreji vychází z dohody mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a jihokorejským prezidentem Yoon Suk Yeolem, která byla uzavřena během jejich setkání v dubnu ve Washingtonu. Tato dohoda, známá jako "Washingtonská deklarace", obsahovala opatření s cílem odstrašit Severní Koreu od útoků na Jižní Koreu.

V rámci této dohody Biden prohlásil: "Naše smlouva o vzájemné obraně je pevná a zahrnuje naši ochotu rozšířit naše odstrašení - včetně jaderného odstrašení."

Založení Nuclear Consultative Group (NCG) bylo jedním z opatření vyplývajících ze setkání mezi Bidenem a Yoonem.

Související

Lodní doprava, ilustrační fotografie.

Húsiové zasáhli americkou nákladní loď. Ke dnu ji však neposlali

Húsiové se v pondělí přihlásili k útoku na americkou nákladní loď v Adenském zálivu. Mluvčí jemenských povstalců podporovaných Íránem uvedl, že při vojenské operaci byly použity vhodné protilodní rakety. Plavidlo se každopádně útočníkům potopit nepodařilo. 

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. Navy) Jižní Korea Kim Yo-Čong USS Kentucky

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 48 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy