Česká národní banka upozorňuje na horší směnitelnost skandinávských měn. Doporučuje v těchto zemích platit bezhotovostním způsobem a případnou místní hotovost v nich směnit zpět na eura. Jedná se o reakci na rozhodnutí centrálních bank Dánska, Švédska a Norska, které v červnu oznámily ztížení výměny skandinávských měn mimo jejich území. Některé české komerční banky tedy postupně pozastavují výkup těchto měn, což se propisuje do omezení možností směnit českou hotovost do těchto měn v některých běžných směnárnách.
Varování České národní banky, aby lidé v případě pobytu ve skandinávských zemích měli platební kartu s možností provádět mezinárodní platby a případnou hotovost směnili v navštívené zemi, přichází v kontextu minimálního užívání hotovosti ve skandinávských společnostech. Dánské, švédské a norské koruny ze zahraničí nechtějí místní banky vykupovat kvůli obavám z praní špinavých peněz. To se postupně promítá do jejich dostupnosti v českých bankách a směnárnách. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat.
Například Raiffeisenbank ukončila přijímání dánských, švédských a norských korun již dříve; dnes na kurzovním lístku této banky lze najít poznámku, že tyto koruny patří mezi osm měn, ve kterých lze realizovat jen bezhotovostní transakce. ČSOB ukončila příjem a výplatu švédské a norské koruny od 17. června.
Švédové na dovolené mají problém směnit švédské koruny za místní valuty
Problémy se špatnou směnitelností skandinávských měn mají i samotní obyvatelé severských států. Od začátku června si švédští turisté stěžují na to, že jim banky a směnárny mimo Švédsko odmítají směnit švédské koruny za místní valuty. Potíže se směnou zaznamenali například v Bulharsku, Thajsku nebo na Blízkém východě.
Na problém by ale dost možná narazili i v České republice. Například směnárna v ulici Široká v centru Prahy má podle informační tabule všechny skandinávské měny v nabídce ke koupi i prodeji, ve skutečnosti jimi ale nedisponuje. „Dánské koruny vůbec nemáme, nějaké švédské a norské ano. Je možné, že se nějakým způsobem dostalo do povědomí lidí, že ve Skandinávii platí hlavně kartou, a tudíž nemají takový zájem o směnu,“ řekla e15 zaměstnankyně směnárny. Rovněž uvedla, že poptávka po směně severských měn klesá zejména v posledních dvou měsících.
Potíže se směnou potvrdila i další oslovená směnárna v pražské Dlouhé ulici. I zde vidí hlavní problém v nízkém zájmu o koupi dánských, švédských a norských valut. Ještě složitější je pak sehnat skandinávskou hotovost mimo hlavní město. Směnárna v plzeňském obchodním centru Globus například norské koruny vůbec nesměňuje. U švédských a dánských korun pak nabízí pouze doprodej.
Ve Skandinávii se hotovost nenosí už několik let
Švédové, Dáni i Norové preferují bezhotovostní platby a místní banky tak při ztížení výměny jejich měn využívají již dlouhodobý trend, aby omezily na svém území praní špinavých peněz.
„Dánské banky zjišťují, že nemohou získat dostatečnou jistotu, že budou schopny plnit své povinnosti podle pravidel proti praní špinavých peněz,” vysvětluje dánská centrální banka. „V důsledku toho většina zahraničních bank a směnáren nyní přestala přijímat dánskou hotovost v zahraničí.”
Švédská centrální banka naopak uvedla, že získala informaci o zhoršených podmínkách pro směnu koruny, sama však v tomto ohledu změnu nevyhlásila. „Pro ty, kteří cestují do zahraničí, může být alternativou k výměně bankovek v zahraničí jejich výměna ve Švédsku nebo použití jiných platebních metod, například karet, které fungují i v zahraničí,” píše banka.
Podobně se vyjádřila i norská centrální banka, která zhoršené podmínky pro přijetí norských korun ze zahraničí připisuje obavám místních bank z praní špinavých peněz.
Podle dánské centrální banky se podíl hotovostních plateb ve fyzickém obchodu zásadně snížil během pandemie covidu-19 – v roce 2022 činil jen 13 procent ze všech plateb. Norsko dokonce zvažuje ukotvení práva svých občanů platit hotovostně i v zákonu pro případ krizové situace, kdy by vypadl na delší časové období proud – hotovostní platby se v zemi totiž pohybují jen kolem dvou procent.
Ve Švédsku narůstají bezhotovostní platby od roku 2012. Tehdy šest největších švédských bank společně vytvořilo dnes široce využívanou aplikaci Swish pro bezhotovostní platby. Tuto aplikaci v současnosti používá více než polovina celkové populace Švédska. Naopak hotově platí necelých 13 procent obyvatel. Podle údajů je téměř 80 všech transakcí ve Švédsku bezhotovostních.
Většina švédských bank pak přestala zákazníkům umožňovat výběr hotovosti přes přepážku, což vedlo k uzavření řady bankovních poboček po celé zemi. Bankovky tak lze získat pouze z bankomatu. Platbu hotovostí pak vůbec neakceptuje celá řada švédských restauračních zařízení a obchodů. Právo nepřijímat platbu hotově je zde dokonce uzákoněno. Bez karty nelze pořídit ani jízdenku ve stockholmské veřejné dopravě.
Bezhotovostní platby ve Švédsku podporuje i vláda a Národní banka. Společně s Norskou národní bankou zkoumají možnosti vytvoření digitální alternativy jejich národních měn (e-krone), což by v těchto zemích mohlo ještě usnadnit přechod na bezhotovostní společnost. K tomu stát se skutečně bezhotovostní zemí má nejvíce nakročeno Norsko. Více než 95 procent všech plateb zde probíhá kartou nebo elektronicky.
Bezhotovostní trend platí i pro Dánsko. Zde má upřednostňování platby kartou či online velmi pozitivní důsledky - v loňském roce podle statistik neproběhla v Dánsku ani jedna bankovní loupež. Danske Bank pak plánuje sloučit svou mobilní platební aplikaci MobilePay s norskou aplikací Vipps a finskou aplikací Pivo. Vytvořila by se tak jedna z největších služeb svého druhu v Evropě, která by mohla sloužit 11 milionům uživatelů s více než 330 tisíciobchody a online prodejci.
