Je to stále diskutované téma, ale málokdy celý proces skutečně funguje bez překážek. Nápady a vynálezy, které pocházejí z českého výzkumu, mají zdlouhavou cestu do praxe. Přitom na domácí půdě vznikají hodnotné nápady. Změnit to – alespoň v oboru biotechnologií – má nový spolek, který právě v Česku vznikl. Sdružení Prague.bio hodlá propojit vědu a byznys s cílem urychlit vývoj nových léčiv, diagnostiky a jiných úspěšných projektů.

Biotechnologie jsou pro Česko významnou oblastí. „Již nyní zajišťuje transfer biotechnologií české vědě ročně prostředky v řádech miliard korun, přičemž právě biotechnologie patří k nejúspěšnějším a nejperspektivnějším oborům,“ říká předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Zároveň ale dodává, že se v Česku v porovnání s Evropou vyvíjí stále méně léčiv. Právě to chce nové sdružení změnit.

Za klastrem stojí několik ústavů Akademie věd včetně Ústavu organické chemie a biochemie, společnost i&i anebo VŠCHT. Inspirují se mimo jiné úspěšnými příběhy českých vědců, jakými byli objevitel řady antivirotik, a tedy i léku na HIV/AIDS, hepatitidu typu B či opary Antonín Holý. Či Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček.

Třeba jen Holý podle seznamu ze Stanfordské univerzity patří ke dvěma procentům světově nejcitovanějších vědců. A jeho patenty přinášejí do Ústavu organické chemie a biochemie, kde pracoval, ročně miliardy. „I dnes u nás existuje obrovský potenciál chytrých mozků a šikovných rukou, který může vést k objevům s celosvětovým dopadem. Příkladem je třeba průlom v dostupnosti radioterapie díky objevu vědců z Ústavu organické chemie a biochemie,“ říká Jana Žaludová, ředitelka klastru.

Čeští vědci přišli například s látkou, která dokáže narušit metabolismus nádorových buněk a tím je postupně zabít. Díky tomu vznikla firma Dracen Pharmaceuticals a projekt dospěl do fáze, kdy látku dostávají první lidští pacienti.

Další odborníci vynalezli způsob, jak rychle vyrobit dosud složitě získávané radioaktivní lutecium. Prvek je zásadní pro léčbu různých typů rakoviny – vědci jej popisují jako dobře cílenou chytrou bombu. Metoda už byla patentována, licencována a ve Spojených státech ji vyrábí americká společnost Shine Technologies v průmyslovém měřítku.

Výzkumu na Ústavu organické chemie a biochemie se podařilo například vytvořit kovovou vodu, která dokáže vést elektřinu, objevit univerzální systém pro dopravu částí genetické informace do buněk nebo hluboce studovat proteiny, které stojí za mechanismem předčasného stárnutí a rozvojem šedého zákalu. „Cílem Prague.bio je stát se moderátorem celkového rozvoje biotechnologií u nás, reprezentovat český biotechnologický průmysl v zahraničí, přispět k vyšší lékové nezávislosti Česka a podpořit vývoj léků, které mohou jednou celosvětově změnit boj s některými nemocemi,“ vysvětluje ředitel ústavu Jan Konvalinka.

Biotechnologie jako tahoun ekonomiky

V některých státech, jako například v Izraeli, patří biotechnologie k tahounům národní ekonomiky. Prague.bio se chce něčemu takovému přiblížit a věří že, to přinese další příjmy do státního rozpočtu, ale také zvýší nezávislost země, což se podle odborníků hodí v době, kdy se Česko potýká s nedostatkem léků a zdravotnických inovací.

Foto: Stanislava Kyselová/AVČR

Antonín Holý

Vědci ale také chtějí přispět k řešení velkých celosvětových problémů. „Obrovským problémem je v současné době rezistence na antibiotika. Pokud tomu nezabráníme, budeme za pětadvacet let tam, kde jsme jako lidstvo byli před objevením penicilinu. Takovým výzvám ale nelze čelit jinak než spoluprací, a to jak mezi výzkumnými institucemi, tak také s průmyslo. vými partnery a s tvůrci veřejných politik,“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka.

Navíc jde o spirálu, kterou je velmi výhodné roztočit. Čím lépe se technologie přenáší do praxe, tím víc peněz do vědy a výzkumu proudí. Ostatně jak už bylo zmíněno, Ústav organické chemie a biochemie dosud staví na odkazu Antonína Holého. Loni měl příjmy ve výši skoro 4,4 miliardy korun. Konkrétně jen z patentů plynoucích z výzkumu tohoto vědce to bylo 2,9 miliardy. Z těchto peněz se financují celosvětově významné výzkumy a na dani z příjmu k tomu ústav odvádí přes 300 milionů korun.

Do českého výzkumu v posledních letech vstupují také významné investice. Předloni právě na půdě ústavu vznikl miliardový fond pro biotechnologické firmy, na konci loňska přilákal i velmi zajímavá investorská jména, s nimiž nastřádal dohromady už 1,2 miliardy korun. Peníze do něj vložili investorský matador Ondřej Bartoš, spoluzakladatel a partner v Credo Ventures, nebo zakladatel společnosti Abra Software Jaroslav Řasa.

Nově založený biotechnologický klastr Prague.bio kombinuje výzkumné, vývojové a inovační aktivity v oblasti medicíny a přírodních věd a sdružuje klíčové hráče ve výzkumu, průmyslu, investicích i státní správě. Podporovatelem je Praha a cílem budovat projekty od nápadu až po finální výrobu či konečné využití.

Specializovaná organizace se hodlá rozrůstat. Aktuální instituce představují vysoce profesionální centra výzkumu a vzdělávání se silnými vlivem na vývoj nových léků, diagnostických metod a dalších medicínských technologií. Klastr je otevřený dalším subjektům v Česku, které se angažují ve vývoji léků, diagnostiky a dalších medicínských technologií, ať už to jsou univerzity, výzkumné ústavy, inkubátory, transferová centra, startupy, investoři, průmyslové firmy, či zástupci státní a regionální správy.