Štrasburk - Český prezident Petr Pavel dnes navštívil Evropský parlament ve Štrasburku. Po setkání s předsedkyní této instituce Robertou Metsolaovou uvedl, že v kontextu nadcházejících evropských voleb chce aktivně bojovat proti dezinformacím. Vystoupil také s projevem, v němž nastínil svou vizi Evropy, setkal se s českými europoslanci a jednal v Radě Evropy.
Fotogalerie
Pavel po setkání s Metsolaovou varoval, že evropské volby v roce 2024 mohou být poznamenány populismem a "falešnými narativy". Těm je podle Pavla nutné aktivně čelit. "Pokud nebudeme v této oblasti aktivní, lidé budou zmatení, budou zneužíváni nezodpovědnými politiky," řekl novinářům.
Řekl také, že podpora Ukrajiny je v zájmu Evropy a zvýší její bezpečnost. Uvedl také, že občanům je nutné vysvětlovat důležitost demokratických hodnot a členství v Evropské unii pro každodenní život.
Metsolaová řekla, že s Pavlem hovořila o pomoci Ukrajině, o evropských volbách i o potřebě postavit se populismu a bojovat s dezinformacemi. Uvedla také, že o vystoupení v Evropském parlamentu jednala s Pavlem téměř hned po jeho zvolení prezidentem letos v lednu.
V projevu před europoslanci Pavel řekl, že evropské volby budou příležitostí i výzvou pro demokracie. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, vyzdvihl evropskou pomoc Kyjevu a apeloval na politiky, aby komunikovali s občany a nedávali prostor dezinformacím. V projevu opakovaně odkázal na jednoho ze svých předchůdců - Václava Havla.
Pavel dnes posnídal s českými europoslanci, s nimiž hovořil o hlavních legislativních úkolech, které Evropskému parlamentu zbývají v jeho končícím funkčním období.
Ke svému setkání se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou prezident uvedl, že s ní mluvil také o takzvané Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách či o žalobě Lichtenštejnska proti České republice. Znovu se vyslovil pro to, aby byly na české straně zváženy možnosti, jak majetkový spor mezi oběma zeměmi řešit mimosoudně.
Ve Štrasburku se Pavel setkal také s generální tajemnicí Rady Evropy Marijou Pejčinovičovou Buričovou. Podle prezidenta diskutovali mimo jiné o registru škod, které způsobilo Rusko svou invazí na Ukrajině, či o způsobech zvyšování odolnosti demokracií a o boji proti dezinformacím, kterému se podle Pavla nedostává zasloužené pozornosti.
O namátkových kontrolách na hranicích se Slovenskem, které oznámila česká vláda, podobně jako Polsko a Rakousko, Pavel řekl, že jsou vzhledem k nárůstu nelegální migrace "přirozené" a "v zájmu občanů". Připomněl, že tyto kontroly jsou dočasné.
Do Štrasburku přiletěl Pavel v úterý večer z belgických Brugg, kde promluvil u příležitosti zahájení akademického roku na College of Europe.
Pavel: Klíčem k prosperitě a míru v Evropě je jednota a rozmanitost
Klíčem k prosperitě a míru v Evropě je její jednota a rozmanitost, zdůraznil dnes v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku Pavel. Evropské volby, které se uskuteční příští rok, podle něj budou pro evropské demokracie příležitostí i výzvou. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, vyzdvihl evropskou pomoc Kyjevu a apeloval na politiky, aby komunikovali s občany a nedávali prostor dezinformacím. V projevu Pavel opakovaně odkázal na svého předchůdce Václava Havla, který by 5. října oslavil narozeniny. Projev, který se setkal s ovacemi vestoje, prezident přednesl v angličtině, v úvodu ale promluvil česky i francouzsky.
"Síla Evropy spočívá v naší jednotě a rozmanitosti. To je klíč k míru a prosperitě," uvedl Pavel. "Volební kampaň v příštím roce podrobí naše demokracie zkoušce. Doufám, že poslouží jako příležitost ukázat, že evropský demokratický duch je skutečně živý," zdůraznil český prezident s tím, že by politici neměli nabízet populistické sliby, ale říkat věci tak, jak jsou. Odkázal přitom na svou úspěšnou prezidentskou kampaň. Evropu prezident zároveň označil za "nikdy nekončící úkol". Česká republika podle něj "chápe, že být součástí Evropy jde rukou v ruce se zodpovědností".
Důvěru občanů podle Pavla neustále podrývají dezinformace, právní stát ale nelze nahradit "právem silnějšího". Pokud se tak stane, mělo by to podle hlavy státu nedozírné následky pro celou Evropu. Hlavní otázkou podle prezidenta je, jak zachovat otevřenost a zároveň posílit odolnost evropských demokracií.
"Před 23 lety jeden z mých předchůdců a opravdový Evropan a světoobčan Václav Havel mluvil právě v této budově o potřebě neustálé reflexe a kritického zkoumání evropských hodnot, ideálů a principů. Od té doby se naléhavost tohoto úkolu nezměnila," uvedl Pavel.
Podotkl, že EU je někdy označována za pomalou a neefektivní, ačkoliv se opakovaně ukázalo, že schopna společně reagovat na výzvy a nalézat kompromisy. To se podle prezidenta ukázalo nejen za pandemie nemoci covid-19, ale například také v oblasti energetické bezpečnosti či pomoci Ukrajině.
Za selhání Evropy označil Pavel její neschopnost zavčas rozpoznat zlo v podobě úmyslů Moskvy s Ukrajinou. Citoval Havla, který v roce 2000 na půdě Evropského parlamentu řekl, že zlu je třeba čelit v zárodku. Zopakoval, že ruská agrese je porušením mezinárodních norem a nesmí zůstat nepotrestána. Kyjevu by se podle něj mělo dostat vší možné pomoci, neboť "bezpečnost Ukrajiny je i naší bezpečností" a v sázce je naše svoboda. Vyzdvihl také, že Česká republika v přepočtu na obyvatele přijala více ukrajinských uprchlíků než kdokoliv jiný.
Pavel odmítl výzvy k ústupkům Rusku v zájmu dosažení míru na Ukrajině. "Míru nelze nikdy dosáhnout za podmínek agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se snažit uspět znovu a dále," uvedl. "Pevně doufám, že se mír na Ukrajinu vrátí. A doufám, že se tak stane brzy. Naděje ale není strategie," řekl.
Debaty o budoucnosti EU a o jejím rozšíření jsou podle Pavla propojené a měly by probíhat souběžně. "Rozšíření by mělo být vnímáno jako příležitost k novému nastavení evropské myšlenky. Mělo by být vnímáno jako příležitost k vytvoření efektivnější Unie," řekl prezident.
Vyslovil se také pro zachování silných transatlantických vazeb a vytvoření "celosvětového spojenectví " demokracií. Evropa by podle něj měla navázat "pragmatická a vzájemně výhodná" partnerství se zeměmi, které jsou již nyní vystaveny vysoké míře politických, hospodářských a klimatických problémů. V opačném případě nechává otevřený prostor pro své strategické soupeře.
Předsedkyně EP Roberta Metsolaová Pavla představila jako silný hlas České republiky v Evropě i ve světě a poznamenala, že sehrál vedoucí roli v odsouzení brutální ruské invaze na Ukrajinu. Vyzdvihla také loňské české předsednictví v EU a poznamenala, že Česko dobře zná hrozbu, kterou Rusko představuje.
