Jon Fosse si pozornost Švédské akademie vysloužil „pro své inovativní hry a prózu, kde dává slovo nevyslovenému“. Čtyřiašedesátiletý autor debutoval v roce 1983 a dodnes mu vyšlo více než čtyřicet knih. Zajímavostí je, že píše v menšinovém variantě norštiny zvané nynorsk vycházející z venkovských nářečí země. Má blízko k islandštině a faerštině.
„Jon Fosse popisuje každodenní situace, které ihned najdeme v našich vlastních životech. Radikální redukcí jazyka a dramatické akce dokáže těmi nejjednoduššími slovy vyjádřit nejsilnější lidské emoce úzkosti a bezmoci,“ uvedl za Švédskou akademii na adresu oceněného Anders Olsson.
Zbrusu nový držitel nejprestižnější literárního ocenění je po Henriku Ibsenovi nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel.
„Jsem ohromený, ale i trochu vylekaný. Vnímám to jako ocenění pro literaturu, které jde především o literaturu samou a o nic jiného,“ uvedl Fosse v prohlášení pro média.
Problémy s pitím
Fosse za zlomový moment své kariéry považuje časy, kdy se začal věnovat divadlu. „Navzdory tomu, že jsem začínal jako básník a romanopisec, průlom v mé kariéře přišel, až když jsem začal psát divadelní hry. Patnáct let jsem pak prakticky psal jen pro divadlo. Bylo pro mě velké překvapení a taky trochu dobrodružství. Psal jsem především přes léto a zbytek roku strávil cestováním po zahraničních divadlech a poskytováním rozhovorů,“ vzpomínal pro LA Review of Books.
„Pak jsem ale ucítil, že už toho bylo dost. Přestal jsem cestovat, přestal jsem pít a obecně dělat spoustu věcí. Rozhodl jsem se vrátit ke kořenům, k psaní ‚mého stylu‘ prózy a poezie. Když jsem dokončil první prózu, která vyšla v roce 2007, nenapsal jsem nic po několik let. Cítil jsem se zranitelný a neměl jsem vůbec odvahu cestovat, protože psaní je vlastně také cestování do neznáma svého druhu,“ dodal.
Jon Fosse českyAktuálnímu držiteli Nobelovy ceny česky vyšly romány Melancholie I. a II., Ráno a večer a dále volná trilogie Mámení - Sny Olavovy - Na sklonku dne. Institut umění - Divadelní ústav taktéž v jedné publikaci vydal Fosseho hry Jméno a Noc zpívá své písně. V českých divadlech se jeho tvorba aktuálně nehraje, v minulosti ji uvedl brněnský BuranTeatr, zlínské Divadlo Mandragora, pražský soubor OLDstars či třeba společnost Indigo Company. |
Fosse se totiž nikdy netajil tím, že měl období, kdy své úzkosti léčil pitím. Prošel si vážným deliriem a otravou alkoholem. „Během psaní jsem však nikdy nepil. To nešlo dohromady,“ uvedl několikrát v minulosti. Rozhodnutí skončit s alkoholem přišlo v roce 2012, kdy se zároveň stal katolíkem.
„Základní aspekty příběhů, které píšu, jsou blízké mému životu, ale samozřejmě je úplně dekonstruuji,“ řekl dále Fosse pro magazín Music and Literature po vydání románu Septology.
Autor dvou desítek divadelních her a mnoha básnických sbírek, esejů a románů se věnuje literární tvorbě čtyři desítky let. Jeho knihy a hry byly přeloženy do více než 40 světových jazyků včetně češtiny. ČTK upozorňuje, že na Nobelovu cenu dosáhl jako čtvrtý Nor v historii po Björnstjerneovi Björnsonovi, Knutu Hamsunovi a Sigrid Undsetové.
Po loňském úspěchu Francouzky Annie Ernauxové se tak opět jedná o evropského autora. Mezi letošní favority přitom patřili Salman Rushdie, čínská avantgardní spisovatelka Cchan Süe či Ruska Ljudmila Ulická. Dlouhodobě se mezi možnými jmény objevují i populární tvůrci jako Haruki Murakami, Margaret Atwoodová či Michel Houellebecq. Vzhledem k překvapivému úspěchu Boba Dylana v roce 2016 se někdy vypisují sázky i na dalšího hudebního poetu Paula Simona.
Nejprestižnější literární ocenění, které je spojeno s odměnou deseti milionů švédských korun (22,6 milionu korun), uděluje Švédská akademie na základě nominací odborníků z celého světa. Loni cenu získala již zmíněná francouzská spisovatelka Annie Ernauxová, akademie cenila především autorčinu odvahu a pronikavost, s jakou odhaluje kořeny, odcizení a překážky lidské paměti.
 |
Předloni pak cenu přiřkli anglicky píšícímu tanzanskému spisovateli Abdulrazakovi Gurnahovi. V roce 2020 cena putovala po sedmadvaceti letech do USA, když byla vyznamenána byla básnířka Louise Glücková. A ještě o rok dříve si cenu odnesli hned dva autoři – polská spisovatelka Olga Tokarczuková za rok 2019 a rakouský dramatik Peter Handke za rok 2018. Jeden ročník udílení ceny byl totiž kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování vynechán.
Nobelovu cenu za literaturu Švédská akademie vyhlašuje od roku 1901. Cena se v některých letech, například válečných, neudělovala. Jindy ji zas oceněný odmítl, nejznámějším případem je asi francouzský autor Jean-Paul Sartre.
Jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu je básník Jaroslav Seifert, dostal ji v roce 1984. Opakované nominace se dostalo Jaroslavu Vrchlickému, Otokaru Březinovi, Aloisi Jiráskovi či Karlu Čapkovi. Wikipedie upozorňuje, že mezi lety 1936 a 1944 byl československým občanem taktéž Thomas Mann, cenu dostal v roce 1929.
Mezi favorizovaná jména se dlouhé roky počítal taktéž český spisovatel Milan Kundera. Vzhledem k tomu, že cenu dostávají výhradně žijící umělci, letos se již mezi nominovanými objevit nemohl. Pouze v roce 1931 ji posmrtně získal švédský básník Erik Axel Karlfeldt – zemřel totiž cca půl roku před udělením. Karlfedt měl ovšem cenu dostat už v roce 1918, kdy ji odmítl, protože byl členem Švédské akademie. Od roku 1974 už akademie neuděluje cenu ani osobnostem, které zemřely v roce udělení.
BREAKING NEWS
The 2023 #NobelPrize in Literature is awarded to the Norwegian author Jon Fosse “for his innovative plays and prose which give voice to the unsayable.” https://t.co/dhJgGUawMl
