KOMENTÁŘ | Kim Čong-un máchá zbraněmi, podpořit Severní Koreu ve válce proti jihu ale není v zájmu nikoho

Rok 2023 byl v oblasti geopolitiky ještě náročnější než rok 2022. Zatímco na Ukrajině pokračovala ruská válka, Hamás zaútočil na Izrael a ten začal na oplátku devastovat Pásmo Gazy. Oba konflikty se v neutlumené míře táhnou doteď, oběti narůstají a mezinárodní společenství v čele s OSN nedošlo k žádnému řešení. Nyní navíc hrozí rozhoření dalších konfliktů zamrzlých v čase.

Tenze se zhoršuje zejména na Korejském poloostrově. Severní ani Jižní Korea mezi sebou oficiálně nemají mír od konce Korejské války v 50. letech minulého století. K rozpoutání konfliktu tedy stačí jen narušení příměří.

V pátek zamrzlý konflikt začal nabírat na nebývalých obrátkách. Jak napsaly EuroZprávy.cz, Severní Korea vypálila zhruba dvě stovky kusů dělostřelecké munice do moře u západního pobřeží poloostrova, načež Jižní Korea nařídila evakuaci obyvatel nedalekých ostrovů. Jižní soused komunistické země tak spustil dělostřelecké cvičení na pohraničním ostrově Jon-pchjong.

Znesváření nevlastní bratři si tak teď vzájemně ukazují svou sílu. V případě hrozícího konfliktu jde o přirozený proces, avšak mezi zeměmi, které po dlouhé dekády neukončily válku, předznamenává mnohem kritičtější situaci.

Možnost na uzavření míru či dokonce sjednocení už de facto neexistuje. Obě země se dostaly v agresivní rétorice tak daleko, že diplomacie v současné době nepředstavuje relevantní řešení. Korunku agresivnímu přístupu Severní Koreje nasadil vůdce Kim Čong-un hned při novoročním projevu, kdy dal armádním velitelům pokyn v případě vojenské konfrontace „totálně vyhladit“ Jižní Koreu a Spojené státy. Pokyn severokorejského vůdce je značně irelevantní, protože jen těžko dosáhne absolutního zničení obou zemí dřív, než tyto zničí Severní Koreu.

Mezi severním a jižním sousedem na Korejském poloostrově existuje něco, co mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v období studené války – záruka vzájemného zničení, což je z anglického MAD – Mutually Assured Destruction. Pokud by se tedy severokorejští armádní velitelé rozhodli pro zničení Jižní Koreje, Spojené státy by podle všeho dostály svým spojeneckým závazkům a prostřednictvím jaderných zbraní zničily Severní Koreu.

Potenciální obnovení konfliktu na Korejském poloostrově je pro geopolitiku ještě kritičtější než ruská válka na Ukrajině. Zatímco se z válečného úsilí Moskvy stává spíše konflikt dlouhodobého charakteru, Druhá korejská válka by znamenala nutnost akutního zásahu nejen pro Spojené státy, ale také Organizaci spojených národů a její Radu bezpečnosti.

Ačkoliv si diktátoři Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un vzájemně slibují kooperaci v rámci „svaté války“ proti Západu, není jednoznačné, zda má Severní Korea pro Moskvu a Peking opravdu tak zásadní význam. Je více než pravděpodobné, že pokud se Pchjongjang rozhodně pro vojenskou konfrontaci s jižním sousedem, zůstane na ni kromě možných dodávek zbraní úplně sám.

Jak Putin, tak Si Ťin-pching totiž hledí úplně jinam a vyčerpávání vlastních zdrojů na bratrovražedné hrátky mezi Jižní a Severní Koreou pro ně nemá velký smysl. Kromě toho, že se Ruská federace snaží udržet alespoň to minimum, co získala na Ukrajině, tak pro Si Ťin-pchinga je důležité sjednocení Číny. Podobně jako Kim Čong-un v novoročním projevu avizoval čínské revizionistické choutky a prohlásil, že sjednocení Číny a Tchaj-wanu je neodvratné.

Komunistická Čína se tedy připravuje na sjednocení, což v doslovném překladu znamená agresivní zabrání Tchaj-wanu vojenskou silou. Investování prostředků do Severní Koreje se tedy až tolik nevyplatí. Pozice Pchjongjangu se může zdát jako výhodná na Korejském poloostrově, ale obrovská Čína nebude mít potřebu jej chránit.

Sama o sobě až k poloostrovu sahá a existence Jižní Koreji je pro východní Asii důležitá – dokonce i pro Peking. Pokud Si Ťin-pching míní ekonomický růst své země vážně, nemůže podpořit chudou zemi v boji proti extrémně rozvinutému a bohatému státu. Otázkou ale zůstává, jak racionálně se coby diktátor zachová. V případě podpory Severní Koreje se totiž proti Pekingu postaví nejen Korejská republika, nýbrž i aliance Japonska, Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a eventuálně i Severoatlantická aliance. Východní Asie a Pacifik by se tak změnily v peklo na zemi pouze na základě choutek slabého diktátora Kim Čong-una.

Související

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea přestane s posíláním balónů s odpadky. Jih ale varovala

KLDR v neděli oznámila, že dočasně přestane s posíláním balónů s odpadky přes hranici do Jižní Koreji. Komunistická diktatura nicméně varovala souseda, že se k této praxi vrátí, pokud Soul bude na její území posílat další aktivistické letáky namířené proti severokorejskému režimu.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jižní Korea komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Joe Biden

Americké zbraně na Moskvu nezaútočí, zdůraznil Biden

Spojenými státy poskytnuté zbraně nesmí Ukrajina použít k útoku na ruské hlavní město Moskvu, uvedl americký prezident Joe Biden ve čtvrtek. Kyjev s nimi sice může útočit na území Ruska, ale povolení ze strany Washingtonu má své omezení. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Policie při útoku na FF UK nepochybila. Inspekce ale vidí prostor pro zlepšení

Žádný z příslušníků policie není podezřelý z trestného činu v souvislosti se zásahem při tragické prosincové střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, uvedl ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Inspekce však vidí prostor pro zlepšení policejní činnosti při podobných událostech. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Bitva o Normandii, Operace Overlord - americký hřbitov a památník padlých

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin opět blouzní. Rusko podle něj válku na Ukrajině neazačalo

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko a USA jsou v "neustálém kontaktu" ohledně možné výměny vězňů, která by mohla zahrnovat i propuštění amerického novináře Evana Gerškoviče, jenž byl minulý rok zatčen kvůli obvinění ze špionáže. Uvedla to agentura AFP.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Putin řekl, jaký dopad budou mít volby v USA na vztahy s Ruskem

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že výsledek amerických prezidentských voleb neovlivní rusko-americké vztahy. Tuto informaci přinesla agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy