Zkrocení cenového růstu. Inflace se po třech letech propadla do „tolerančního pásma“ ČNB, věří centrální banka

Když koncem roku 2021 začala inflace růst z úrovní kolem tří procent, centrální banka musela na svých stránkách vyměnit „tachometry“, které nebyly na dvojcifernou míru inflace vůbec stavěné. A vlastně po právu – takový růst cenové hladiny byl v Česku v posledních dekádách nevídaný a nemalá část populace jej nikdy v životě nezažila. 

Nyní, po necelých třech letech, se inflace vrací zpět do normálu. Ještě v prosinci sice dosáhla 6,9 procenta, nicméně v lednu podle konsenzu odborníků již zapadla do takzvaného tolerančního pásma ČNB, které je mezi jedním a třemi procenty. 

„Jsme si poměrně jistí, že až Český statistický úřad příští týden zveřejní údaje o inflaci, uslyšíme číslo okolo tří procent,“ uvedl během pátečního setkání ČNB s analytiky člen bankovní rady Jan Kubíček. Pokud bude mít pravdu, inflace se dostane do tolerančního pásma poprvé od roku 2021. 

Pokles meziroční lednové inflace může znamenat nejen psychologickou vzpruhu pro spotřebitele, ale také fakt, že Česko bude mít po dlouhé době nejnižší míru inflace v regionu. Jak podotýká ekonom Lukáš Kovanda, s předpokládanými třemi procenty byla lednová inflace nižší než na Slovensku, v Rakousku, v Polsku, v Maďarsku a nejspíše i než v Německu. 

Pro Českou národní banku jde o dobrou zprávu, která znamená otevření dveří k většímu uvolňování její měnové politiky. Právě i díky aktualizované prognóze, jež „zkrocení zlé inflace“ předpokládá, se ČNB ve čtvrtek odhodlala ke snížení hlavní úrokové sazby o půl procentního bodu na 6,25 procenta; jeden ze členů bankovní rady dokonce hlasoval pro snížení o 75 bazických bodů. 

Podle analytiků je pravděpodobné, že bankovní rada bude ve snižování sazby snižovat. „V nejbližších měsících se podle nás stane razantnější snižování sazeb o minimálně 50bps novým normálem,“ míní Dominik Rusinko, analytik ČSOB. „Svižné uvolnění měnové politiky by mělo zajistit, aby ČNB nezůstala – v prostředí setrvale nižší inflace – za křivkou, resp. nežádoucím způsobem tlumila ekonomickou aktivitu v momentě, kdy dochází ke křehkému oživení.“ 

Odborníci očekávají, že ke konci letošního roku by se hlavní sazba ČNB měla dostat z aktuálních 6,25 procenta na úrovně mezi třemi a čtyřmi procenty. Jasno však není v tom, jakou bude mít tento pokles trajektorii. Jak totiž v pátek upozornil Jan Kubíček, bankovní rada je rozdělena ohledně toho, zda spíše snižovat rychleji v první polovině roku, anebo preferovat graduálnější pokles.

V každém případě snižování úrokové sazby by mělo podpořit slabý ekonomický růst, který nyní českou ekonomiku čeká. Ten přitom bude nejspíš nižší, než se očekávalo. Podle čtvrteční prognózy ČNB totiž HDP Česka letos vzroste jen o 0,6 procenta, polovičním tempem, než banka předpokládala loni v listopadu. „Ohledně ekonomického zotavení jsme velmi obezřetní,“ doplnil Kubíček s tím, že za jeho slabou dynamikou stojí ochablá domácí i zahraniční poptávka.