V Lipsku začal knižní veletrh. Čtení umožňuje jiné perspektivy, zdůraznil německý kancléř

Pro veřejnost se otevírá Lipský knižní veletrh, který patří k nejvýznamnějším literárním přehlídkám jara. Roli hostujících zemí letos převzaly Nizozemsko a Vlámsko. Mezi více než dvěma tisíci vystavovateli nechybí ani Česko. Při středečním zahájení projev německého kancléře Olafa Scholze přerušovaly výkřiky nejspíše propalestinských aktivistů.

Během projevu Olafa Scholze (SPD) se z různých míst lipské koncertní síně Gewandhaus ozývaly převážně nesrozumitelné slogany. Podle svědků, na něž se odvolává agentura DPA, protestující vinili izraelskou vládu z genocidy v Pásmu Gazy. „Nás všechny tady v Lipsku spojuje moc slova, ne křiku,“ řekl kancléř. „Domnívám se, že není správné zaměňovat demokracii s hlasitým křikem,“ dodal. Za svá slova sklidil aplaus.

Po několika minutách ve svém proslovu pokračoval a mluvil o literatuře. Zdůraznil, že hodnota četby spočívá především v tom, že umožňuje pohledy z jiné perspektivy.

„Nás všechny – a sem počítám i sebe – spojuje láska ke čtení,“ řekl také. „Ať už jako dítě večer před usnutím, jako mladého politika ve vlaku mezi Hamburkem a Bonnem nebo nyní, kdykoli mi to čas dovolí – od chvíle, kdy jsem začal myslet, mě životem provázejí knihy,“ prohlásil. Stejně jako lipský veletrh, ani on se prý neupíná na jeden žánr.

Ahoj! Zdraví opět Česko

Na letošním ročníku je možné vybírat tituly od dvou tisíců vystavovatelů, pozornost se soustředí na tvorbu Nizozemska a Vlámska. Česko v Lipsku rozbilo stánek s tradičním sloganem Ahoj! „Novinkou je anglický název Česka Czechia místo dosavadního německého Tschechien,“ uvedl šéf Českého literárního centra Martin Krafl.

Česko se zapojilo také do doprovodného festivalu Leipzig liest (Lipsko čte). Čtenáři se tak budou moci setkat například s Matějem Hořavou, Radkou Denemarkovou nebo Markem Tomanem. Literárním překvapením bylo podle Krafla vystoupení Matěje Hořavy, který už stihl představit svou prvotinu Pálenka v německém překladu. „Přilákalo devadesát platících návštěvníků, což byl mimořádný počet. Samotného autora to zaskočilo a mě překvapilo,“ řekl Krafl s tím, že Hořava je mezi německými čtenáři prakticky neznámý. Poznamenal, že knihu, která sleduje českého učitele v rumunském Banátu, si následně koupilo asi dvacet lidí.

Velkorysý prostor dostane česká literatura v Německu v roce 2026, kdy se stane čestným hostem jiného významného knižního festivalu ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle Krafla je účast v Lipsku zkouškou, s jakým úspěchem si povedou překlady českých autorů právě za dva roky ve Frankfurtu. „Lipsko je jako lakmusový papírek. Nakladatelé tady jasně vidí, kteří autoři mají úspěch,“ vysvětlil.

V letošní expozici se mimo jiné představuje Knihovna Milana Kundery v Brně a vystaveny jsou kolekce překladů české literatury ze všech žánrů, zejména do německého jazyka, aktuální knižní tituly na českém trhu i literatura pro děti a mládež.

Lipská akce obvykle přiláká kolem tří set tisíc návštěvníků. První den si nenechá ujít ani německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jedním z vrcholů festivalu, který potrvá do neděle 24. března, jsou ceny Lipského knižního veletrhu. V roce 2019 získal nominaci Jaroslav Rudiš, jenž v Německu částečně žije a tvoří, a o devět let dříve česko-německý autor Jan Faktor. Laureáty se nestali, ale i samotné zařazení do užšího výběru je vnímáno jako uznání kvalit.