Pražský kolektiv umělců, který si říká Stop genocidě v Gaze, se při zahájení sezony Národní galerie ujal slova na několik desítek vteřin. "Dobrý večer všem, za umělecký kolektiv přerušujeme opening," oznámila do mikrofonu Yara Abu Aataya, v Česku žijící palestinská designérka a absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Nejdřív připomněla, že na stejném místě před půl rokem vystavovala v rámci festivalu Designblok. "Narodila jsem se v Gaze a moje rodina je stále v Gaze. Stejně jako miliony dalších nevinných civilistů. Je nezbytné, abychom jednali a nezavírali oči," pokračovala.
V tu chvíli už se jí ochranka snažila sebrat mikrofon, a tak umělkyni obestoupili další aktivisté. Podle jejího tvrzení v Gaze "probíhají masakry místních obyvatel", jak řekla. "V Čechách se mlčí. Novináři mlčí. Umělecké instituce mlčí. Je načase jednat. Nebuďme ticho," vyzvala designérka. Členové kolektivu, do nějž dále patří umělec Vladimír 518, hudebník Tomáš Klus nebo výtvarníci Vladimír Turner a Epos 257, nakonec z ochozů svrhli letáky a vykřikovali "ceasefire", anglický výraz pro přerušení palby. Promítali také nápis Gaza na fasádu budovy. Záznam akce zveřejnili na Instagramu. "Děkujeme za vyjádření podpory," reagovala bezprostředně po jejich vystoupení ředitelka Národní galerie Alicja Knast. "Chtěla bych ale předat slovo lidem, kteří na té výstavě hodně pracovali a je to jejich velký den. Ještě jednou děkujeme za performance," dodala.
Pásmo Gazy čelí ofenzivě poté, co ozbrojenci z palestinského teroristického hnutí Hamás vloni 7. října zaútočili na jih Izraele, zabili okolo 1200 lidí a dalších zhruba 250 unesli. Izrael následně spustil odvetnou operaci, kvůli níž více než milion občanů Gazy donutil k evakuaci. Dle úřadů ovládaných Hamásem od října zemřelo více než 30 tisíc Palestinců. Číslo nelze nezávisle ověřit. K okamžité humanitární pauze tento týden v Bruselu vyzvali představitelé členských států Evropské unie. Dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Pásmo Gazy "na pokraji hladomoru".
Sbírka solidarity
Do Veletržního paláce lidé ve čtvrtek večer přišli na zahájení sezony Národní galerie, která otevřela dvě nové výstavy. První se jmenuje Žádný pocit netrvá věčně a představuje takzvanou sbírku solidarity z Muzea současného umění Skopje v Severní Makedonii. Kolekce obsahuje díla Pabla Picassa, Davida Hockneyho, Bridget Riley či Niki de Saint Phalle, kteří město podpořili ze solidarity po ničivém zemětřesení v létě 1963. Kvůli němu bezprostředně zemřelo přes 1000 lidí, dalších více než 3000 bylo zraněno a zhruba 200 tisíc osob skončilo bez domova.
V rámci obnov zničeného města po zemětřesení bylo rozhodnuto o zřízení nového muzea současného umění, do něhož svá díla darovali autoři a instituce z celého světa. První část pražské přehlídky chronologicky zachycuje založení sbírky, její vývoj i postupné rozšiřování. Druhá část nabízí pohled současných tvůrců.
"Sbírka rezonuje s dnešní dobou právě tématem solidarity, kterou je podle nás potřeba vzkřísit. Jedinečnost výstavy vidím také v tom, že přináší nový pohled na dějiny poválečného moderního umění," říká spolukurátor projektu Rado Ištok ze Slovenska.
Osobité audioprůvodce k vybraným dílům vytvořili mimo jiné výtvarníci Jesper Alvaer a Isabela Grosse. "Návštěvník, který bude výstavou procházet, se tedy může orientovat chronologickým pohledem historie, ale může se také nechat překvapit velmi subjektivními pohledy současných umělců," doplňuje Ištok.
Ještě jiný pohled na událost z roku 1963 poskytuje třeba spisovatelka Barbi Marković, která sepsala fiktivní cestovní deník. Ten návštěvníky uvádí do souvislostí složité a mnohovrstevnaté historie města.
Výstava děl severomakedonské sbírky vznikla ve spolupráci s muzeem ve Skopji a Kunsthalle Vídeň, kde se uskutečnila loni. Pražská část je rozšířená o díla, která po zemětřesení věnovali českoslovenští umělci či zdejší Národní galerie, například od Emila Filly, Jindřicha Štyrského, Jana Zrzavého či Mikuláše Medka. Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 29. září.
Dech myšlenek
Druhá nová přehlídka se jmenuje Dech tichých myšlenek a představuje tvorbu Filomeny Borecké, šestačtyřicetileté české sochařky a umělkyně žijící v Paříži. Zaměřuje se na vizuálně nesnadno uchopitelná témata jako dýchání, vztahy či plynutí času.
Autorka se dle organizátorů vyjadřuje prostřednictvím kresby, která jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku.
Přímo pro Národní galerii vytvořila Borecká velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující "vnitřní krajinu nesenou dechem, což divákům umožní octnout se přímo uprostřed aktu stvoření", uvedla Adriana Šmejkalová, kurátorka výstavy.
Ta zkoumá motivy pospolitosti i vzájemnosti a zdůrazňuje autorčin dlouhodobý zájem o téma dýchání. Borecká svým dílem poukazuje na hlubokou propojenost všeho živého. "Nádech a výdech nemají individuální hranice a jsou neustále sdíleny," tvrdí autorka. Její práce lze ve Veletržním paláci vidět do 8. září.
