Na lipském veletrhu kancléře přerušili protestující. Z Čechů má úspěch Hořava

Kultura ČTK DPA, Kultura, ČTK
23. 3. 2024 14:51
Za účasti nejvýznamnějších německých politiků začal letošní ročník Lipského knižního veletrhu, kterého se účastní také Češi. Potrvá do neděle. Prezident Frank-Walter Steinmeier kromě jiných navštívil ukrajinský stánek. Zahajovací projev kancléře Olafa Scholze několikrát přerušili propalestinští demonstranti, napsala agentura DPA.
Zahajovací projev kancléře Olafa Scholze několikrát přerušili propalestinští demonstranti.
Zahajovací projev kancléře Olafa Scholze několikrát přerušili propalestinští demonstranti. | Foto: EPA / Profimedia.cz

Během Scholzova proslovu v lipské koncertní síni Gewandhaus začalo několik aktivistů z různých míst hlasitě, avšak nesrozumitelně vykřikovat různá hesla. Dle poblíž sedících svědků vinili izraelskou vládu z toho, že páchá genocidu v Pásmu Gazy. Protestující však přehlušil vytrvalý potlesk publika. "Nás všechny tady v Lipsku spojuje moc slova, ne křiku," reagoval Scholz a sklidil aplaus.

Německý kancléř se v projevu označil za náruživého čtenáře a prohlásil, že literatura spojuje lidi. "Provázela mě jako dítě každý večer před usnutím, jako mladého politika, který si četl ve vlaku mezi Hamburkem a Bonnem, a provází mě i nyní, když čtu, kdykoliv mohu," řekl sociálnědemokratický politik.

Cenu za beletrii si odnáší Barbi Marković.
Cenu za beletrii si odnáší Barbi Marković. | Foto: Stefan Hoyer

Lipský knižní veletrh patří k nejvýznamnějším literárním akcím v Evropě. Loni ho navštívilo 274 tisíc lidí, letos jich díky vysokým předprodejům může přijít ještě víc. Podle agentury DPA pořadatelé doufají, že se konečně vrátí na úroveň z doby před koronavirem. V posledním předpandemickém roce dorazilo 286 tisíc osob.

Organizátoři vždy udílejí ocenění. Letos si Cenu Lipského knižního veletrhu za beletrii odnáší čtyřiačtyřicetiletá srbská spisovatelka Barbi Marković za knihu Minihoror. Bělehradská rodačka, jejíž cestovní deník je součástí právě zahájené výstavy v pražském Veletržním paláci, se roku 2006 přestěhovala do Vídně, kde vystudovala germanistiku a dodnes tam žije. Publikuje německy i srbsky. Poprvé na sebe výrazněji upozornila roku 2016, kdy přepracovala novelu Chůze od Thomase Bernharda a přesadila ji do Bělehradu v době po jugoslávské válce. V nyní oceněné knize Minihoror vypráví 26 hororových příběhů z každodenního života páru Mini a Miki. Týkají se například rodinných sporů, nákupu nábytku či dalších nedorozumění. "Ironie se zde zostřuje v satiru, humor se mění v sarkasmus," uvedla porota.

Spisovatelé a herci

Cenu za literaturu faktu či esejistiku na veletrhu převzal berlínský historik umění Tom Holert za knihu v překladu nazvanou Cca 1972: Moc - životní prostředí - identita - metoda. Věnuje se době po revoluční euforii roku 1968. Cenu za evropské porozumění si pak odnáší německo-izraelský filozof Omri Boehm, autor publikace nazvané Radikální univerzalismus.

Cenu za evropské porozumění dostal filozof Omri Boehm.
Cenu za evropské porozumění dostal filozof Omri Boehm. | Foto: Jens Schlueter

Čestnými hosty jsou letos Nizozemsko a belgický region Vlámsko, které představují více než čtyřicítku autorů včetně Stefana Hertmanse, překládaného též do češtiny.

K hlavním hostům akce patří němečtí prozaici Marc-Uwe Kling, Ingo Schulze nebo z mladších Anne Rabe, dále švédský autor krimi píšící pod pseudonymem Arne Dahl či osmaosmdesátiletá autorka populárních detektivních románů Ingrid Noll. Dorazily také zdejší filmové hvězdy Katja Riemann a Jörg Hartmann či herečka Uschi Glas, která na veletrhu představuje své paměti.

Bránit demokracii

Poprvé se akce koná pod vedením nové ředitelky Astrid Böhmisch, jež nastoupila po nečekané rezignaci dlouholetého šéfa Olivera Zilleho. Agentuře DPA řekla, že bude prosazovat, aby byl veletrh pod jejím vedením co nejpestřejší a zároveň aby hájil hodnoty jako svobodu a demokracii.

Podobná slova zaznívají z více úst. "Musíme bránit základní demokratické hodnoty, které jsou ve světě i v Německu neustále zpochybňovány," uvedl například Peter Kraus vom Cleff, výkonný ředitel Svazu německých knihkupců.

Mezi zhruba 2085 vystavovateli ze 40 zemí nechybí ani Češi. Stánku opět dominuje slogan Ahoj! z roku 2019, kdy bylo právě Česko v Lipsku hostující zemí.

Podle agentury ČTK je letošní česká prezentace díky barevnému provedení a vlajkám nepřehlédnutelná. Výstavní plochou se řadí k těm větším, což ostře kontrastuje se sousední, výrazně skromnější slovenskou výpravou.

Expozice představuje mimo jiné Knihovnu Milana Kundery, která v Brně otevřela loni. Na stánku jsou k dispozici české knihy přeložené do němčiny, aktuální tituly z českého trhu, literatura pro děti a mládež či tituly z ročenky New Czech Books 2023. Do Lipska přijeli zástupci nakladatelství Host, Baobab nebo Vitium, stejně jako pražské Národní galerie a tiskárny Finidr. V národní expozici se představuje pražský veletrh Svět knihy.

Český stánek je viditelný díky sloganu Ahoj! z roku 2019 i výraznému barevnému provedení.
Český stánek je viditelný díky sloganu Ahoj! z roku 2019 i výraznému barevnému provedení. | Foto: ČTK

Hořavův úspěch

Česko je zastoupeno také na doprovodném festivalu Leipzig liest, v překladu Lipsko čte, který se koná i na neobvyklých místech jako na hřbitově nebo v zoologické zahradě a celkově zahrnuje asi 2800 vystoupení.

Letos na něm četli nebo se ještě představí Radka Denemarková s románem Peníze od Hitlera, Markéta Pilátová s knihou Senzibil, Dora Kaprálová s dětským hororem Pan Nikdo a bílá tma nebo Marek Toman s knihou pro děti a mládež nazvanou Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse, poctivého piráta ve službách madam L.

Martin Krafl, šéf Českého literárního centra.
Martin Krafl, šéf Českého literárního centra. | Foto: ČTK

Jako první už začátkem týdne s německým překladem své prvotiny Pálenka vystoupil Matěj Hořava. A podle šéfa Českého literárního centra Martina Krafla měl překvapivý ohlas. "Přilákalo to devadesát platících návštěvníků, což byl mimořádný počet. Samotného autora to zaskočilo a mě překvapilo," říká Krafl, podle nějž je přitom Hořava mezi německými čtenáři prakticky neznámý. Knihu z roku 2014, jež vypráví o českém učiteli v rumunském Banátu, si následně asi dvacet lidí koupilo.

Podle Krafla lipský veletrh slouží jako lakmusový papírek, zda překlady najdou čtenáře. "Nakladatelé tady jasně vidí, kteří autoři mají úspěch," vysvětluje.

Česko letošní účast pojalo už jako přípravu na známější Frankfurtský knižní veletrh, kde bude čestným hostem na podzim 2026. Již například v Lipsku nyní Češi používají anglický název Czechia místo dosavadního německého Tschechien, stejně jako se anglického označení přidrží ve Frankfurtu.

Dalším odkazem k Frankfurtu je předběžné logo v podobě otevřené knihy evokující moře a pobřeží s nápisem Czechia 26 - A Country On The Coast, tedy Česko 26 - Země na pobřeží.

Toto motto, pod nímž se Česko ve Frankfurtu představí, vychází ze Zimní pohádky od Williama Shakespeara. Hra se částečně odehrává v Čechách, ačkoli reálie tomu neodpovídají, protože Shakespeare označil Čechy za přímořskou zemi. Češi nyní motiv využijí, aby se označili za pomyslnou součást světového oceánu literatury.

V rámci příprav na Frankfurt letos uspořádali například setkání s německými nakladateli. "Máme v kongresovém centru seminář, na který jsme pozvali deset českých nakladatelů, deset německých nakladatelů a asi 15 překladatelů," zmiňuje Martin Krafl. Cílem je představit knihy, které mají potenciál být přeloženy do němčiny.

Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner & Kosová.
Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner & Kosová. | Foto: ČTK

Frankfurt nevyhlíží jen Česko, ale také Jürgen Tschirner z lipského nakladatelství Tschirner & Kosová. Upozorňuje, že účast na frankfurtském veletrhu bude finančně náročná.

Nakladatelství, jež provozuje se svou českou manželkou Kateřinou Tschirner-Kosovou, se věnuje i česko-německým tématům a regionu Krušnohoří.

Tschirner v Lipsku vystavuje mimo jiné dvě novinky, které přinášejí příběhy a recepty ze severních Čech a Chebska. Čtenářům nabízí rovněž knihu Geschichten vom Erzgebirgskamm - wenn Grenzsteine erzählen könnten, v překladu Příběhy z hřebene Krušných hor - kdyby hraniční kameny uměly vyprávět, kde není opomenuta ani česká část Krušnohoří.

 

Právě se děje

Další zprávy