Čelíme politické válce pohlaví? Ženy a muži se vzájemně odcizují

„Rodina je základem státu, bohužel. Ženské myšlení nemá smysl pro revoluci, žena chce klid a spokojený život. V malých poměrech se o politice diskutuje v hospodě, ale s konečnou platností se řeší doma. Ženská ideologie trvale ovlivňuje mužské myšlení střední Evropy.“ Tato slova čteme v pozoruhodné esejistické sbírce Potíže s dějinami od Josefa Kroutvora. Kniha vyšla roku 1990 a je dosud podnětná, zvlášť čte-li se na pozadí současnosti.

Právě v posledních měsících totiž zachvátila západní veřejnost panika: mnozí komentátoři i někteří sociologové hovoří o politické válce pohlaví. V nultých letech jsme snaživě odbourávali stereotypy týkající se mužského a ženského myšlení a v devadesátých letech tolik populární žánr „muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“ dostával na frak. Nyní jako bychom znovu, tentokrát na základě sociologických dat, měli důvod hovořit o ženském a mužském světonázoru.

Pozoruhodné rovněž je, že se ty dva světonázory přepólovaly. Kroutvor měl pravdu: ženy byly tradičně konzervativnější, ale od nultých let jsou typickými voličkami levice, zatímco mladí muži se stávají pravicovějšími. Nové je na tomto jevu to, jak moc se pozice vyostřily. Dosvědčují to studie ze Švýcarska, Velké Británie, Spojených států, Německa, Polska i Jižní Koreje nebo Tuniska. Komentátoři z Financial Times dokonce hovoří o globálním odcizení ženy a muže a mají za to, že v Jižní Koreji se tento jev promítl do propadu porodnosti.

Jak je to v českém prostředí?

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.