Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.
Na druhou stranu je třeba brát Putinova slova opět s rezervou. Na středečním setkání s příslušníky ruského armádního letectva totiž přiznal, že Rusko vynakládá do vojenské oblasti násobně méně prostředků než Spojené státy, klíčový člen Severoatlantické aliance, jen aby zdůraznil, že Rusko se s ohledem na tento nepoměr nechystá do války s NATO. Zastavme se proto u obou částí tvrzení kremelského autoritáře.
Putin má pravdu v tom, že Rusko v post-studenoválečném období vynakládalo do vojenské oblasti mnohem menší sumy než Spojené státy. Nutno ovšem zdůraznit, že o desetinásobně nižší částce, kterou Putin zmínil, šlo hovořit před začátkem zahájením otevřené války Ruska proti Ukrajině v roce 2022. Od té doby tyto výdaje prudce vzrostly. Navzdory tomu se dlouhodobě nemohou srovnávat s analogickými výdaji na straně NATO. Nebudeme-li počítat Spojené státy, které zůstávají jasným globálním vojenským hegemonem, ruský vojenský rozpočet snadno dorovná sedmička aliančních zemí, konkrétně Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Kanada, Polsko a Španělsko.
Z tohoto úhlu pohledu je skutečně představa konvenční války s NATO pro Rusko nesmyslná. K závěru, že v takovém konfliktu by Moskva tahala za výrazně kratší konec provazu, ostatně dospěli již v osmdesátých letech sovětští komunisté. Kvantita, na kterou Sovětský svaz a následně Rusko spoléhaly, není na moderním bojišti zdaleka rozhodující. Názornou ukázkou je neschopnost ruské armády uštědřit rychlou a rozhodnou porážku výrazně slabší Ukrajině v úvodních týdnech současné války.
Už sovětští komunisté věděli, že jejich zbraně nedokážou svou kvalitou konkurovat západním konvenčním systémům. Rusko se pod Putinovým vedením pustilo do modernizace armády a zbrojního průmyslu. Jeho představitelé tak v minulých letech pravidelně a s velkou pompou prezentovali nové, doslova zázračné střely, letouny či tanky. Žádná z těchto zbraní – pokud je Rusko vůbec dokázalo smysluplně nasadit – ale nezaznamenala na Ukrajině mimořádný úspěch. Ruské armádě dělá problém poradit si s vybavením a výzbrojí, kterou ukrajinským ozbrojeným silám dodává Západ, přestože zpravidla nejde o to nejlepší, co mají země NATO ve svém arzenálu.
Pohled na ukrajinské bojiště může v tomto směru NATO naplňovat optimismem. Rusko žádné zázračné konvenční zbraně nemá a těžko si představit, že výzbroj, kterou reálně disponuje, by obstála v přímé konfrontaci s moderní technikou Severoatlantické aliance.
Opakování přízviska konvenční je v tomto směru mimořádně důležité. Nelze totiž zastírat, že Rusko zůstává jadernou velmocí. S ohledem na ničivou sílu atomových zbraní nepochybně představuje pro Západ hrozbu, navzdory svému technologickému zaostávání. Doufejme, že pokud si Putin uvědomuje, jak je konvenční válka s NATO pro Rusko nesmyslná, chápe i apokalyptický rozměr jaderného konfliktu.
Ve světle uvedeného by bylo uklidňující vnímat druhou část Putinova tvrzení – tedy že Rusko neplánuje zaútočit na země Severoatlantické aliance – jako potvrzení toho, že členství v NATO zajišťuje absolutní bezpečnost. S ohledem na historii výroků ruských předáků, včetně samotného Putina, které se ukázaly jako naprosto lživé, však nemohou mít ani jeho aktuální slova kýženou váhu. Mít za souseda agresivní mocnost, která nedodržuje platné smlouvy a k dosažení svých cílů neváhá použít vojenskou sílu, bude vždy rizikem, na něž je třeba adekvátně reagovat. Skutečný poměr sil ovšem nedává důvod k panice, pakliže si klíčoví ruští činitelé zachovají alespoň zbytky pudu sebezáchovy.
Autor je historik.
Související
Události Petra Nutila: USA zachraňují Ukrajinu a Česko se straší příšerou jménem migrant
Události Petra Nutila: Slovensko je zase jednou na rozcestí, ale u nás se také dějí věci
glosa , Vladimír Putin , Rusko , NATO , Ruská armáda , válka na Ukrajině , Ukrajina , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil