Je tomu přesně 260 let, co zemřela jedna z nejslavnějších královských milenek, která vstoupila do dějin jako Madame de Pompadour. Ačkoliv pocházela z prostých poměrů, dokázala se během několika let vyšplhat mezi společenskou elitu a zajistit si vlivné postavení i bohatství. Majetek ani vliv pro ni však nikdy nebyly na prvním místě.
Na konci prosince roku 1721 se do chudé pařížské měšťanské rodiny narodilo děvčátko, které dostalo jméno Jeanne-Antoinette. Jejím otcem byl Francois Poisson, obchodník s textilem. Matka Louise-Madeleine La Motte dělala společnici mužům z vyšší společnosti, jakousi lepší prostitutku, a to i po svatbě s Poissonem. Ten se brzy dostal do dluhů, před nimiž uprchl do Německa a s nelehkou finanční situací tehdy pomohl Louise-Madeleine právě jeden z jejích bohatých milenců. Malá Jeanne-Antoinette se v té době vzdělávala v klášteře u voršilek v Poissy. Když se vracela z pobytu v klášteře domů, byla již její matka s jejím otcem rozvedena a žila s oním milencem-zachráncem.
Ten se jmenoval Charles-Francois Paul Le Normant de Tournehem a o Jeanne-Antoinettu se staral jako o vlastní. Zajistil jí nejen kvalitní a všestranné vzdělání, ale rovněž společenský růst. Díky němu pronikla do oblasti umění a kultury, a také do pařížských salonů, kam docházeli ti nejvýznamnější umělci i osobnosti dané doby. Nevlastní otec mladé slečně sehnal i vhodného a finančně zajištěného ženicha, a to svého synovce Charlese-Guillauma d’Etiolles. Nevěstě bylo v den sňatku 9. března 1741 devatenáct let. Ženich ji dostal do vyšších společenských kruhů, do řad šlechty. Zpočátku byla Jeanne-Antoinette vzornou manželkou a porodila dvě děti, z nichž však přežila jen dcerka. Mladá žena trávila čas nejraději ve společnosti, tedy na okázalých večírcích, v divadlech nebo na plesech. Na panství zvala významné umělce, které neváhala i finančně podpořit. Umění ostatně dotovala po celý svůj život.
Na panství manželů d’Etiolles čas od času zamířil samotný francouzský král Ludvík XV., když v okolních lesích lovil zvěř. Součástí lovů tehdy bývaly i společenské akce, a těch se zúčastnila i Jeanne-Antoinette se svým mužem. Údajně již během těchto setkání po sobě Jeanne-Antoinette a panovník pokukovali. Více se sblížili v roce 1745 na plese konaném u příležitosti svatby králova syna. Během pár měsíců se z Jeanne-Antoinetty stala milenka Ludvíka XV. a dostala v paláci ve Versailles i soukromou komnatu, kde se pár mohl scházet. Manželství d’Etiolles bylo rozloučeno a král svou milenku povýšil do řad vyšší šlechty. Z Jeanne-Antoinette se tak stala Madame de Pompadour a v září roku 1745 byla uvedena u královského dvora.
Od podzimu 1745 tedy Madame de Pompadour vystupovala jako oficiální milenka francouzského krále a v paláci ve Versailles obývala několik přepychově zařízených místností ve druhém patře. Stále ráda vyrážela do společnosti, kde nyní měla lepší postavení než dříve. Díky takřka nevyčerpatelným finančním zdrojům se mohla stát významnou mecenáškou mnohých umělců a podporovatelkou kulturního života. Také se díky tomu věnovala svým koníčkům, a to tanci, zpěvu nebo vzdělávání. Nezapomínala ani na své chudé příbuzné, sponzorovala nemocnou maminku a za otce nechala zaplatit vysoké dluhy. Její nevlastní otec byl přijat do královských služeb. Koupila si několik nemovitostí, které zvelebovala. Vybavovala je hodnotnými uměleckými díly, ale i mnoha knihovnami.
Sama Madame de Pompadour byla umělecky činná. Ráda a krásně malovala, účinkovala v divadelních hrách, na které se s oblibou díval král. Také se věnovala výrobě šperků nebo kovorytectví. Realizovala se i v charitativní činnosti, kdy přispívala církvi nebo chudým dívkám na věno, aby se mohly dobře vdát.
Milenecký poměr udržovala Madame de Pompadour s francouzským králem zhruba pět let, než se dvojice intimně odcizila. Markýza někdy kolem roku 1750 začala trpět i zdravotními problémy, které jí znemožňovaly intimní styk. S Ludvíkem XV. ale nadále zůstávala v přátelském vztahu a nevadily jí ani jeho další milenky. Její chatrné zdraví ještě více podlomila smrt dcery a otce v roce 1754. Od té doby hledala stále častěji útěchu ve víře a dodržovala přísný půst. Za své peníze nechala zřídit nemocnici a lékárnu. Zemřela dne 15. dubna 1764 na tuberkulózu, bylo jí pouhých 42 let. Krále Ludvíka XV. prý její smrt zdrtila a nechal jí vypravit okázalý pohřeb s náležitými poctami. Svou nejslavnější milenku přežil o deset let.
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
před 1 hodinou
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
před 2 hodinami
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
před 3 hodinami
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
před 3 hodinami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 3 hodinami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 4 hodinami
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 5 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 5 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 6 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 6 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 6 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 7 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 7 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 8 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 9 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 10 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 10 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 10 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
Policejní těžkooděnci newyorské policie vstoupili v noci na středu na půdu kampusu Kolumbijské univerzity v New Yorku, aby rozehnali demonstranty, kteří v rámci propalestinského protestu obsadili univerzitní budovu Hamilton Hall. Demonstranti se v budově zabarikádovali a vyvěsili vlajky, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák