Templářský řád vznikl někdy v rozmezí let 1118 až 1120 ve Svaté zemi, jak se tehdy říkalo oblasti odpovídající zhruba dnešnímu Izraeli a části Sýrie. Záminkou byla ochrana křesťanských poutníků a boj s nevěřícími.
Z pouhých devíti zakládajících rytířů vyrostl v početnou, a především velmi mocnou a bohatou organizaci. Templáři byli úspěšnými bankéři, půjčky poskytovali dokonce i samotným panovníkům. Právě to stálo za jejich zánikem v roce 1312.