24°C
Místo zvané Hliník nebo také skládka Jezera figuruje podle serveru ve státním Systému evidence kontaminovaných míst. „Nejzávažnějším kontaminantem byl zjištěn bor, dále v menší míře rtuť, olovo a bodově ropné látky,“ uvádí analýza s tím, že zasažena je i podzemní voda. „Stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným,“ uvedla odbornice Eva Procházková z firmy GEOtest, která místo zkoumala v roce 2021.
Radní městské části nedávno přišli s tím, že chtějí změnit územní plán, aby bylo možné pozemek zastavět. Podle místostarosty městské části Martina Langmajera (ODS), který návrh na zastupitelstvu 11. dubna předkládal, by na místě mohla vyrůst školka, poliklinika, domov důchodců či stanice složek IZS. To se ovšem nelíbilo řadě občanů a také opozici – právě kvůli tomu, že jde o stavbu na kontaminované skládce.
Občané v petici, kterou podepsalo více než tisíc lidí, nesouhlasí s rozšířením zastavitelné plochy na úkor nezastavitelné plochy oddechu. „Požadujeme vypracování expertního geologického průzkumu s následnou diskusí nad vhodností takové území převádět na plochu typu veřejná vybavenost. Požadujeme před případným schvalováním podobné změny zpracovat územní studii na základě studií, průzkumů a participace veřejnosti, které potvrdí základní potřeby MČ, občanů, nezbytné vazby a kapacity daného území,“ stojí dále v petici. Na zastupitelstvu ji představil jeden z jejích zakladatelů.
Opoziční zastupitelka Radka Motlochová pak citovala studii z roku 2009, v níž odborníci také vyhodnotili místo jako pro běžnou stavbu nevhodné. „Místo toho, abychom jako zastupitelé dbali o zdraví a majetek spoluobčanů, tak s nimi hazardujeme,“ nechala se slyšet. „Když nám odbor životního prostředí a další dotčené orgány řeknou, že tam stavět nemůžeme, tak tam stavět nebudeme. Takže obavy jsou úplně liché,“ kontroval Langmajer.
1,5 milionu
Problém je kromě stavu území ale také s pozemky, které patří občanům i firmám. Vedení prý o prodeji zatím nejednalo. Za prověření výstavby nicméně radnice utratila 1,5 milionu, což občany také rozlítilo. „Proč městská část dává takovouto částku na pozemky, které nejsou její a není jasné, jestli se tam může něco realizovat?“ cituje server jednoho z rozčilených občanů.
Vznikla také studie od architektonického studia Pavel Hnilička Architects+Planners, v níž je uvedeno několik možných verzí výstavby. Uvádí však také, že rozhodně bude třeba provést expertní geologický průzkum a dle něj potom postupovat. Zastupitelstvo nakonec po bouřlivé diskusi změnu schválilo, zda se na místě skutečně začne stavět, se ale rozhodne až v příštích měsících.
