Stále zoufalejší situace Kyjeva na bojišti způsobuje i nedostatečná pomoc zbytku Západu. Naději přinesla například česká iniciativa, která by měla Ukrajině přinést statisíce kusů dělostřelecké munice. Jde však jen o dočasné řešení.
Ukrajině s americkým hlasováním se tak vrátila naděje. Ovšem pokud její spojenci nezasáhli, byla by její porážka stále více než pravděpodobná. Prohra Ukrajiny by mohla podle odborníků mít několik podob.
Totální prohra
Odborníci z The Institute for the Study of War (ISW) se domnívají, že Ruský prezident Vladimir Putin má na Ukrajině maximalistické cíle. Ty se rovnají úplné kapitulaci Ukrajiny. Nejspíše tedy cílí na kontrolu nad celou zemí.
Putin ve svých projevech opakovaně popřel existenci Ukrajiny. V loňském roce se dokonce rozplýval nad východoevropskou mapou ze 17. století, která měla dokazovat, že Ukrajina vlastně nikdy neexistovala. A to i přesto, že tam kus území jako Ukrajina označený je.
Bývalý hlavní poradce ukrajinského ministra obrany Oleksandr Danyljuk poznamenal, že hlavním cílem Ruska je úplné zničení Ukrajiny. „Putin neskrývá své genocidní záměry zničit Ukrajinu jako nezávislý stát a Ukrajince jako samostatný národ,“ uvedl.
„Je zřejmé, že pokud Ukrajina ztratí podporu Západu, Putin může dosáhnout svého cíle zničit Ukrajince jako národ a vymazat zemi z mapy Evropy,“ pokračoval Danyljuk.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZtráta „jen“ části území
Další odborníci se domnívají, že ruské ambice jsou přece jen omezenější a Rusko chce letos v létě sice zahájit masivní útok, ale s cílem dobýt jen další část Ukrajiny.
Problémem je, že se neví, odkud by mohl útok přijít. „Nedostatek zásob a personálu na Ukrajině spočívá v tom, že to Rusku dává větší možnost vybrat si čas a místo ofenzivy na frontě,“ říká analytik společnosti RAND Bryden Spurling.
Podle něho by ruské vítězství nejspíše vypadalo tak, že by Ukrajina postoupila Rusku velké množství dobytého území. Nic však nenasvědčuje tomu, že by Ukrajina na takovou dohodu dobrovolně přistoupila.
Šéf NATO vidí dva scénáře pro Ukrajinu. V horším Rusko dobude další území |
„Navzdory problémům, kterým v současné době čelí, Ukrajina nevykazuje velkou chuť k takovému urovnání – a mnoho ukrajinských příznivců uznává, že Rusku stejně nelze věřit, že dodrží svou část jakéhokoli urovnání,“ řekl.
Zatímco loni bylo zřejmé, že Ukrajina soustředí svou protiofenzívu na jih, což Rusku umožnilo vybudovat rozsáhlá opevnění na obranu svých pozic, ruský útok by mohl přijít na kterémkoli místě podél frontové linie dlouhé 620 kilometrů.
Rusko by mohlo usilovat o převzetí kontroly nad Charkovem, druhým největším ukrajinským městem, které je vzdáleno jen pár desítek kilometrů od ruských hranic. Další cíl může být město Záporoží na jihu Ukrajiny nebo si zajistit kontrolu nad Doněckou oblastí na východě Ukrajiny, která byla dějištěm některých z nejkrvavějších bojů války.
To, že se Rusko snaží doplnit a upevnit své územní zisky si myslí i bývalý ředitel ruské analýzy v CIA George Beebe.
Pět scénářů francouzského angažmá na Ukrajině. Včetně přímé války s Ruskem |
„Ruské vítězství nad Ukrajinou by pravděpodobně spočívalo v zabrání území na východ od Dněpru, které Moskva považuje za kulturně a historicky ruské, ve vytvoření pásu tzv. země nikoho oddělujícího Ruskem kontrolované území od zbytku Ukrajiny a ve vybudování rozsáhlých obranných opevnění, která by zajistila, že rozdělení Ukrajiny bude obtížné zvrátit novými ukrajinskými útoky,“ uvedl.
Otázka, kdy a za jakých podmínek by mohlo dojít k jednání o ukončení války, však zůstává nejasná.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBoj proti NATO
Někteří analytici varovali, že Rusko by mohlo využít urovnání s oslabenou, nebo rovnou totálně poraženou Ukrajinou k útoku i na její spojence na Západě. Americký analytik a vojenský historik Fredrick Kagan pro ISW uvedl, že země NATO sousedící s Ukrajinou by v případě ukrajinské porážky musely posílit obranu svých hranic.
Rumunské, maďarské, slovenské a polské síly by pak chyběly na u hranic s pobaltskými státy, které by ruské jednotky mohly odříznout od zbytku kontinentu. Kagan se domnívá, že by evropské armády NATO tomu mohly jen stěží zabránit.
Jiní pozorovatelé soudí, že by ruský útok nicméně nebyl hned. Generální inspektor německé armády Carsten Breuer například podle agentury Reuters řekl, že pokud se k tomu Rusko rozhodne, mohlo by vojensky být připraveno zaútočit na země NATO za pět až osm let.
„Do té doby podle našich analýz Rusko obnoví své ozbrojené síly z dopadů války na Ukrajině do takového stupně, že útok na území NATO by mohl být možný,“ řekl Breuer během své návštěvy Varšavy. „Neříkám, že se to stane, ale že by to bylo možné,“ podotkl.
