Výpověď bez udání důvodu má v koalici podporovatele. Silně ale naráží u lidovců

Víc než čtyři miliony zaměstnanců v současnosti chrání před snadným propouštěním zákoník práce, který firmám znemožňuje výpověď bez předem daného důvodu. Podle pravicových stran ale stejný zákoník v době nízké nezaměstnanosti škodí mobilitě pracovníků, a tím i české ekonomice.

„My se kloníme i k tomu zajistit podmínky pro výpověď bez udání důvodů, ale za jasných okolností, co se týče například náhrady či odstupného,“ řekl místopředseda ODS Martin Kupka.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová doufá, že se podaří koaliční partnery o potřebnosti změny přesvědčit. Předseda Pirátů Ivan Bartoš zase míní, že by se mělo debatovat o tom, jak tento krok vyvážit, aby nebyl na úkor občanů.

ODS, TOP 09 a část STAN chtějí, aby mohly firmy zaměstnance propustit i bez udání důvodu výměnou za dvakrát vyšší odstupné než v současnosti. Po dvou a více odpracovaných letech by tak pracovník dostal od zaměstnavatele šest platů.

Jednodušší propouštění je také jedním ze třiceti sedmi opatření, která podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) dlouhodobě a udržitelně nastartují hospodářství.

Odpor lidovců

Zásadně proti výpovědi bez udání důvodu je ale KDU-ČSL. Opatření by podle nich vedle vyššího odstupného musel po vzoru Dánska provázet i výrazný vzrůst podpory pro propuštěné zaměstnance. Na to ale podle lidovců není český sociální systém připravený.

„My jako strana se k tomu stavíme velmi negativně, protože musíme chránit zaměstnance,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda. „Dokud lidovci budou v této vládě, tak v zákoníku práce taková úprava nebude.“

Proti novému opatření je i sněmovní opozice. „Zaměstnavatelé by se naprosto jednoduchým způsobem zbavili matek s často nemocnými dětmi nebo starších, třeba častěji nemocných spoluobčanů nebo i studentů,“ prohlásila šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Ohrožovalo by to veškerou jistotu těch, kteří jsou ve slabším postavení vůči zaměstnavateli,“ myslí si místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

Situace na trhu práce

Podle místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Vojtěcha Munzara (ODS) by zavedení výpovědi bez udání důvodu pomohlo ekonomice. „Musíme si uvědomit, že máme velice nízkou nezaměstnanost, nižší, než je přirozená míra,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24. Na pracovním trhu je hlad po kvalitních zaměstnancích a větší „obrat“ zaměstnanců, který by tato novela přinesla, prý pomůže zvýšit jejich odbornost. Podotkl, že výpověď bez udání důvodu podporují i ekonomové a odborníci. Nekvalitních zaměstnanců je podle nich pro zaměstnavatele v současnosti obtížné se zbavit, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň.

Munzarova slova odmítl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. „Nepomůže to ekonomice, to je nesmysl, nemůže to pomoci,“ prohlásil. Podle něj by zaměstnavatelé mohli vyhodit své zaměstnance pro povrchní důvody nesouvisející se zaměstnáním, například proto, že jsou světlovlasí. Ocenil naopak v této věci postoj lidovců.

Podle analytika pracovního trhu ze společnosti Alma Career Czechia Tomáše Ervína Dombrovského jsou na pracovním trhu palčivější problémy než otázka výpovědi. „Výrazně potřebujeme posílit investici ze strany státu do zvyšování kvalifikací a lepšího napárování zaměstnanců a zaměstnavatelů na trhu práce. Opravdu v tuto chvíli není hlavní bolest výpověď bez udání důvodu. To je spíše zástupný problém, o kterém se nyní politici začali příliš vyhroceně, a z mého pohledu zbytečně, hádat,“ prohlásil.

Advokát Randl Partners a specialista na pracovní právo Michal Peškar podotkl, že je předčasné dělat o návrhu nějaké závěry a je nutné si počkat na jeho případné znění. „V Evropě je to opravdu velká rarita a naše prostředí na to není připraveno, není to běžné,“ uvedl na druhou stranu.

Není ale pravděpodobné, že by novela nakonec prošla, myslí si politolog Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj by to totiž vyžadovalo příliš zásadní reformu sociálního systému. Vidí jako logické, že KDU-ČSL klade myšlence odpor, podle něj to souvisí s blížícími se evropskými a krajskými volbami. „Koaliční strany na sebe upozorňují a vymezují své pozice tak, aby byly čitelné před voliči,“ řekl.

Další změny

Koaliční strany se naopak shodnou na dalších změnách v zákoníku práce, jako je třeba možnost prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce u většiny pracovníků, zkrácení výpovědní doby o měsíc při pochybení zaměstnance nebo zahájení výpovědní lhůty už dnem doručení výpovědi.

Kabinet by změny mohl posoudit v červnu, pak budou mít vládní strany několik měsíců na jednání o tom, jestli propouštění zaměstnanců ještě víc nezjednodušit. Poslanci by mohli ve sněmovně novelu zákoníku práce definitivně schvalovat na podzim. Vláda chce, aby její návrh platil od 1. ledna 2025.