náhledy
Protektorátní správa začala už v březnu roku 1939, o dva roky později však Prahu čekaly výrazné změny. Berlín se rozhodl, že liknavou správu země převezme jeden z nejkrutějších představitelů německé říše, architekti navíc připravovali v Praze velké změny. Vydejte se s námi na krátkou procházku po Praze v roce 1941 prostřednictvím archivních fotografií. Na snímku Václavské náměstí v roce 1941.
Autor: ČTK
Život v Protektorátu Čechy a Morava nebyl v roce 1941 rozhodně jednoduchý. Obyvatelé museli zápasit s přídělovým systémem, předraženými potravinami, probíhaly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. V roce 1941 začalo v Praze vyvražďování židovského obyvatelstva.
Autor: Profimedia.cz
Písmeno V bylo součástí propagandistické akce, symbolizovalo „víru ve vítězství Velkoněmecké říše“. Tato akce probíhala na území Protektorátu od července 1941 do ledna následujícího roku. Na snímku Václavské náměstí v roce 1941.
Autor: ČTK
Karlovo náměstí v roce 1941. Německá propaganda pracovala naplno a její součástí byly i dvojjazyčné nápisy. Němčina vždy na prvním místě. Praha začala být vykreslována jako „staré německé město“, které se bude rozvíjet pod vládou Říše.
Autor: ČTK
V barandovských ateliérech se natáčel jeden film za druhým. V kinech se promítaly i veselohry, v roce 1941 se chodilo například na filmy Přednosta stanice, Roztomilý člověk, Provdám svou ženu nebo Hotel Modrá hvězda.
Autor: ČTK
Pražské vzorkové veletrhy na staré výstaviště v Praze (7. září 1941). V květnu 1941 Hitler ovládal prakticky celou Evropu. V září 1941 se nacistickému Německu na východních bojištích dařilo, vojáci obsadili Kyjev, začali obléhat Leningrad.
Autor: ČTK
Trhovci Na Kampě v roce 1941. Přídělový systém výrazně změnil fungování ekonomiky. „Pamětníci si určitě vzpomenou, jak se sháněly potraviny na černém trhu a jak byly předražené, řekl pro Český rozhlas historik Petr Koura.
Autor: Profimedia.cz
Během válečných let začal venkov zásobovat město. „To znamená, že lidé, kteří měli příbuzné na venkově, jezdili velice často pro zásoby potravin právě na venkov. A právě s těmito potravinami se potom obchodovalo na černém trhu, přestože probíhaly kontroly převozu potravin a přestože byl černý trh velice krutě postihován,“ prohlásil historik Petr Koura. Na snímku pražská čtvrť Ďáblice v roce 1941.
Autor: Profimedia.cz
Pohled do sálu Lucerny, kde se konal koncert na podporu WHW( Winterhilfswerk – Zimní výpomocná akce), kterého se zúčastnil říšský pracovní vedoucí Konstantin Hierl. (25. ledna 1941)
Autor: ČTK
Záběr z hokejového utkání na Zimním stadionu v Praze, které sledoval náčelník štábu SA Viktor Lutze. Snímek byl pořízen 8. února 1941.
Autor: ČTK
Pohled na zaplněné tribuny Zimního stadionu v Praze při hokejovém utkání, které sledoval náčelník štábu SA Viktor Lutze. Čestná tribuna ozdobená vlajkou říšského protektora. (8. února 1941)
Autor: ČTK
V Praze na Staroměstském náměstí se 9.února 1941 konala slavnostní přísaha nováčků 52. oddílu SA.
Autor: ČTK
Slavnostní večer SA ve Smetanově síni Obecního domu za účasti šéfa štábu SA, SA-Obergruppenführera Viktora Lutze
Autor: ČTK
Budova SS Standortkommandatury v Praze s označením SS (Právnická fakulta). Vyfoceno 20. března 1941.
Autor: ČTK
Příjezd výpravy Hitlerovy mládeže Magdeburk-Anhalt z Drážďan do Prahy, v pozadí Jiráskův most (23. července 1941)
Autor: ČTK
Der Tag der Leibesübungen (Den tělovýchovy) v Praze na Strahově (21. září 1941)
Autor: ČTK
Pražské vzorkové veletrhy na starém výstavišti v Praze (7. září 1941)
Autor: ČTK
Na území protektorátu bylo v té době také zakázáno topit plynem a elektřinou a uhlí nestačilo. Ale nejhorší časy měly teprve přijít. Na snímku Praha Radotín kolem roku 1941.
Autor: Profimedia.cz
Temné časy jsou tu. 27. září 1941 přilétá v dopravním letounu Junkers 52 na kbelské letiště SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD) a prezident Interpolu Reinhard Tristan Eugen Heydrich. Ve stejný den, kdy přiletěl na letiště do Kbel, nechal zatknout a později popravit předsedu vlády Eliáše. Ještě ten den připravuje vyhlášení stanného práva a německé lidové soudy začaly rozdávaly rozsudky smrti za pár minut.
Autor: Profimedia.cz
Podle nacistických plánů z období 2. světové války se měla Praha co nejrychleji přeměnit v germánské město. Značný vliv na to měl Albert Speer, dvorní architekt Adolfa Hitlera. Na snímku Albert Speer (třetí zprava) při prohlídce Prahy, vpravo Reinhard Heydrich. Vyfoceno 4. prosince 1941.
Autor: ČTK
Revoluční změny počítaly například se zásadní přestavbou Staroměstské radnice, zbouráním Obecního domu, zničením Petřínské rozhledny, ale na druhou stranu i se stavbou metra či megalomanského dopravního a pěšího bulváru, který by proťal střed města. „Během několika let bude tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ prohlašoval v roce 1941 architekt Reinhold Niemeyer, předseda plánovací komise, která měla tyto návrhy koordinovat a uvádět v život. Na fotografii oslavy 150. výročí úmrtí hudebního skladatele W. A. Mozarta v Praze – slavnostní položení základního kamene k jeho pomníku před budovou Rudolfina. Vyfoceno 5. prosince 1941.
Autor: ČTK