Reportáž od zářivě modrého bazénu. Místo lidí se v něm „koupe“ jaderné palivo

Elektrárna dříve nesla název Shin-Kori a právě zde byla v roce 1962 zahájena výstavba vůbec prvního jaderného bloku s zemi. Dostal jméno Kori 1, zprovozněn byl v roce 1978 a tehdy jej stavěla na klíč americká společnost Westinghouse. Rozvoj jihokorejské jaderné energetiky poté nabral rychlý vývoj, na počátku 80. let bylo ve výstavbě již osm reaktorů.

Ostře sledované sudy. Jak se v Koreji kousek od pláže skladuje jaderný odpad

„V říjnu roku 2022 byla elektrárna přejmenována. Název Saeul si zvolili místní obyvatelé z okresu Ulju, kteří jej v souvislosti s výstavbou dalších reaktorů požadovali jako symbol nového začátku. Sae znamená nový a druhá část slova se vztahuje k názvu regionu. K šesti původním reaktorům přibyly čtyři nové. Dva z nich jsou již v provozu, jeden je ještě ve výstavbě a reaktor s názvem Saeul 3 bude spuštěn letos 28. června,“ vysvětluje mladý inženýr Kim Jing Yong ještě před vstupem do přísně střeženého areálu.

Bezpečnost na prvním místě

Veškerá elektronika musí zůstat za branami jaderné elektrárny, a i když je návštěva plánovaná a předem ohlášená, každý zahraniční návštěvník se na místě musí legitimovat pasem. Ten projde skenerem podobným tomu na letišti, kamera si následně hosta vyfotí a u přepážky mu ještě pracovnice elektrárny sejme otisk prstu. Teprve pak vydá vstupní kartu.

Vyhlídkové věže pro návštěvníky jsou svým designem roztomilou zmenšeninou samotných reaktorů. Skutečné betonové dómy jsou vidět z terasy v horním patře. Ty původní nacházející se vpravo zdobí obrysy velkých mořských racků, novější zatím žádné malby na kupolích nemají. „Po 11. září jsme zpřísnili bezpečnostní pravidla a jedním z nich bylo i zpevnění ochranného betonového pláště, které chrání reaktor. Nové konstrukce vydrží i náraz 197tunového letadla,“ říká Kim.

Soláry na parkovišti i na poli. Hustě osídlená Korea využívá každý metr

Po havárii v japonské Fukušimě prošly důkladnou prověrkou všechny jaderné elektrárny v Jižní Koreji. Zvláštní zřetel byl kladem na Kori 1, kde se pobřežní bariéra zvedla na deset metrů a osadily se vodotěsné dveře na nouzových budovách, uvnitř kterých jsou dieselové agregáty. Odolnost vůči zemětřesení byla zvýšena na 7,4 stupně Richterovy stupnice. Všechna dodatečná opatření se uskutečnila v průběhu pěti let, investice vyšla přibližně na jednu miliardu dolarů.

„Horní, vyšší část budovy, uvnitř které se nachází reaktor, je vysoká 71,57 metrů, spodní měří 16,35 metrů a základy jsou skoro sedm metrů pod zemí,“ vysvětluje další ze zaměstnanců KHNP. Jak dodává, vnější zdi dosahují tloušťky 137 centimetrů a zpevněny jsou 195 horizontálními a sto vertikálními ocelovými úpony.

Koupání zakázáno

Po půl hodině pozorování celého obřího prostoru jaderné elektrárny sestávající z deseti reaktorů, a hlavně stavebního ruchu, na němž se denně podílí čtyři tisíce stavebních dělníků a inženýrů, návštěvníci vyhlídkové věže opouštějí. Autobus je odveze areálem do budovy, uvnitř které je umístěn bazén se zásobníkem vyhořelého jaderného paliva.

Místnost lze pozorovat z horního patra přes tlusté ochranné sklo. Hloubka vody je 12,2 metrů a teplota dosahuje kolem 30 stupňů. Sytě modrá barva působí tak trochu jedovatě, podle průvodce jde o čistou vodu obsahující zředěnou kyselinu boritou. Zářivě modrá je v kontrastu s oranžovým gumovým lemováním bazénu, na němž je pověšena záchranná vesta a o kousek dál i záchranný kruh. Jako u plaveckého bazénu, i když zrovna v tomto by si nikdo zaplavat nechtěl. Žlutý jeřáb umístěný nad vodou zajišťuje manipulaci s vyhořelým palivem. Momentálně stojí, dnes se zde nepracuje.

„Zaměstnanci nemusí kolem bazénu nosit žádný speciální oděv a ani jiné ochranné pomůcky, tento prostor to nevyžaduje,“ říká Kim Jing Yong. Jak dodává, každých 18 měsíců se výrobní proces zhruba na měsíc a půl zastaví, palivové kazety se vyndají ze zásobníků, prověří se jejich obsah, zhruba stovka se jich vymění a ty využité se uloží do mříže umístěné na dně bazénu. Jeho úložná kapacita byla vypočítaná na dvacet let provozu reaktoru Saeul 2.

Výroba jaderného paliva začíná přeměnou na oxid uraničitý UO₂, který se lisuje do malých pelet, přičemž každá má průměr 8,2 milimetru a váží asi pět gramů. Pelety se vkládají do hermeticky uzavřených trubek ze zirkonové slitiny a vytvářejí palivové proutky. Svazek palivových proutků tvoří zmiňovanou palivovou kazetu. „V každém reaktoru APR 1400 je uloženo 241 palivových článků,“ potvrzuje průvodce.

O tom, kdo dostaví Dukovany, bude jasno v létě, uvedl šéf ČEZ Daniel Beneš

Na konci chodby se otevírá výhled přes skleněnou stěnu na obří turbínu umístěnou o patro níž. „Část exkurze zaměřené na chlazení vynecháme, k tomuto účelu zde v Saeulu používáme vodu z moře. V případě České republiky to však nebude možné, moře nemáte. Projekt KHNP na výstavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech a v Temelíně samozřejmě počítá s jiným řešením,“ usmívá se Kim.

Na závěr exkurze míří ke kontrolnímu středisku. Na obřím panelu poloobloukovitého tvaru bliká řada údajů a čísel, z barev dominuje zelená, červená a žlutá. Pouhých sedm zaměstnanců sedících ve dvou řadách u počítačů kontroluje pomocí nejmodernějších technologií provoz pětadvaceti reaktorů společnosti KHNP. Díky nim KHNP vyrobí 82 procent veškeré energie, kterou produkuje. Starší zařízení s překonaným designem a jednoduchými počítačovými obrazovkami používané v průběhu provozu původních reaktorů elektrárny Shin- Kori stojí v levé části místnosti. Slouží však jako záložní zdroj.

Korea a její jaderné reaktory V elektrárně Saeul jsou reaktory typu APR 1400 s kapacitou 1400 MW. Jde o pokročilý tlakovodní reaktor navržený společností Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Práce na projektu známém jako korejský reaktor nové generace byly zahájeny v roce 1992. Reaktor byl vyvinut z dřívějšího návrhu OPR -1000 a také zahrnuje prvky z návrhu amerického systému Combustion Engineering Systém 80+. Běžně se počítá s výstavbou 48 měsíců, první blok Shin Kori zahájil komerční provoz v prosinci 2016. Energii by měl vyrábět 40 až 60 let. Hlavním konstruktérem je Korea Engineering Company (KOPEC) a hlavním výrobcem společnost Doosan. V červnu 2010 podepsal Doosan kontrakt v hodnotě 3,9 miliardy dolarů na dodávku komponent reaktorů a turbín společnosti KEPCO pro čtyři reaktory APR 1400 ve Spojených arabských emirátech. Výstavba prvního korejského bloku v elektrárně Baraká v SAE začala v roce 2012, jeho komerční provoz byl zahájen v dubnu 2021. V případě druhého bloku to bylo o necelý rok později a třetí byl zprovozněn v únoru 2023. Reaktor posledního čtvrtého roku byl spuštěn letos počátkem března. Baraká se stala první jadernou elektrárnou tzv. arabského světa a podle plánů by měla pokrýt čtvrtinu elektřiny země.

„Dispečery školíme na tuto práci přibližně dva roky. Jsou to absolventi technických univerzit, kteří se již v průběhu studia zaměřují na jadernou energetiku,“ vysvětluje inženýr Kim. Na dotaz, zda se společnost KHNP, která je jedním z účastníků tendru na dostavbu jaderných bloků v Česku neobává nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků, odpoví: „Jižní Korea začala budovat jaderný průmysl pouhých dvacet let po korejské válce. Naše startovací pozice byla z nuly. Vy máte dvě jaderné elektrárny, máte na co navazovat.“