Astronomové dnes registrují přes pět tisíc šest set exoplanet. Známky života se na nich snaží odhalit srovnáním s vlastnostmi toho pozemského.
Potíž je, že naše Slunce není úplně typická hvězda. Vědci ho podle barvy jeho světla řadí do spektrální třídy G. Takovým hvězdám se často říká také žlutí trpaslíci. V naší galaxii, Mléčné dráze, jsou ale nejběžnější trpaslíci červení.
Planety obíhající červeného trpaslíka, jak si je představoval umělec NASA
Proti Slunci jsou menší a chladnější. Hmotnost nejmenších z nich odpovídá jen 7,5 procenta hmotnosti naší mateřské hvězdy. Povrchová teplota červených trpaslíků může být i jen okolo 1700 stupňů Celsia. Slunce má asi 5500. Červený trpaslík je i Slunci nejbližší cizí hvězda Proxima Centauri.
Přicházíme v míru. Jak by se měl novinář připravit na přistání UFO? |
Na Zemi převažují zelené rostliny. Využívají k fotosyntéze světlo o vlnové délce přibližně mezi 400 a 700 nanometry. Je viditelné lidským okem. Na planetách obíhajících červené trpaslíky je takového světla nedostatek.
Případný život na nich by si proto musel vystačit s vyššími vlnovými délkami. Podle skupiny vědců vedené astrobioložkou Lígií F. Coelhovou z Cornellovy univerzity se takové organismy dají najít i na Zemi.
@trinity_lh @taylorprice321 @MBLScience @Fulbright_PT @fulbrightBELUEU Check out our video digesting our recent paper "Purple is the new Green" published at MNRAS🦠💜. This research was a joint effort with e.g.@KalteneggerLisa @trinity_lh @taylorprice321 @CSInst @Cornell. PS: I'm aware I shouldn't quit my day job to become a professional narrator… https://t.co/OCOmaoH3PL https://t.co/Rpr89TyFrI
Skupina vzájemně nepříbuzných bakterií označovaných jako purpurové používá k fotosyntéze světlo o vlnové délce okolo 800 až 900 nanometrů. Lidské oko ho nevnímá. Klasifikujeme ho jako infračervené.
Ufoní reality show. Až se nás vyspělé civilizace rozhodnou kontaktovat, hodil by se mi, pěkně prosím, pátek |
Purpurové bakterie nemusí mít navzdory svému názvu jen fialovou barvu. Mohou být žluté, červené nebo hnědé. Tým astrobioložky Lígie F. Coelhové tvrdí, že bychom měli na exoplanetách hledat právě je.
Vědci proto důkladně proměřili světelné vlastnosti dvaceti různých druhů purpurových bakterií. Na jejich základě přišli se světelnou charakteristikou planet obývaných podobným typem organismů. Teď už stačí jen počkat na nové dalekohledy schopné taková tělesa rozeznat.
