21°C
Putinem omilostněný šílenec zavraždil babičku: Wagnerovec si odsedí 22 let
Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl ve středu na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.
Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek.
Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.
Rossomachin byl v září 2020 odsouzen k 14 letům za mřížemi za vraždu a loupež. Ale o dva roky později z trestanecké kolonie vyšel, aby se vydal do války proti Ukrajině.
Původně trestance do války verbovala ve vězeních jen soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v přepisu do ruštiny Vagnerova) skupina, v současnosti tak činí i ministerstvo obrany.
Server BBC minulý týden psal, že vězni verbovaní aktuálně ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina všech wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy. Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ale ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě, tedy ve válce v průměru vydrželi o měsíc méně než wagnerovci.
5:01
Dnes
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Městský soud v Praze dnes znovu projedná případ učitelky Martiny Bednářové, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Prvoinstanční soud ženu dvakrát osvobodil, první rozsudek ale odvolací senát zrušil. Proti druhému osvobozujícímu verdiktu podal odvolání státní zástupce, který bývalé češtinářce navrhuje osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Bednářová vinu od počátku odmítá.
Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá.
22:18
5. 5. 2024
Vážení čtenáři,
končíme dnešní online zpravodajství z rusko-ukrajinského konfliktu. Další zprávy vám přineseme opět zítra, a to od brzkých ranních hodin.
Za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
21:52
5. 5. 2024
Čínská lidová republika hodlá spolupracovat s Francií a celým mezinárodním společenstvím na hledání způsobů, jak „ vyřešit ukrajinskou krizi “. Čínský vůdce Si Ťin-pching to uvedl pro Le Figaro .
Si Ťin-pching přijel do Francie na dvoudenní návštěvu. Konkrétně bude jednat s prezidentem Emmanuelem Macronem.
Témata:
Související
