Červená cihlová budova s šedou chladicí věží v přístavu města Malmö se stala jedním ze symbolů momentálních švédských příprav na možný vojenský střet s ruskou armádou. Ještě před pár lety se počítalo s tím, že část zakonzervované plynové elektrárny poblíž Oresundského průlivu bude demontována a převezena novým majitelům do zámoří. To se však změnilo, píše Bloomberg.
U sídla NATO vyvěsili švédskou vlajku. Přínos pro všechny, uvedl Stoltenberg |
Trvající válka na Ukrajině ale všechny tehdejší plány změnila a otočila švédskou obrannou politiku vzhůru nohama. S tím souvisí i potřeba zajištění energetické bezpečnosti. Právě plynová elektrárna v Malmö má v tomto úsilí hrát důležitou roli. Švédská vláda mezitím s napětím sleduje, jestli a zda se konflikt na Ukrajině přesune i do Pobaltí.
Z obchodu nakonec sešlo
Elektrárnu v Malmö o výkonu 450 megawattů pohání primárně plyn, spalovat však může i naftu. Vlastní ji německý energetický gigant Uniper, který zařízení uzavřel v roce 2016. Tehdy ceny elektřiny ve Švédsku citelně klesly a provoz nebyl dostatečně ziskový. I proto došlo v roce 2021 k zahájení jednání o prodeji nizozemské firmě PACO Holding.
I díky činnosti této elektrárny se počítá s tím, že Malmö bude v příštích letech nezávislé na rozvodné síti. Podobné plány má tamní provozovatel švédské rozvodné sítě i pro hlavní město Stockholm nebo třeba Göteborg.
I kvůli válce na Ukrajině ale tento obchod nakonec nebyl dokončen a švédský provozovatel rozvodné sítě nařídil německému podniku Uniper, aby od něj odstoupil a uvedl závod do pohotovostního režimu až do konce aktuálního desetiletí. Jako kompenzaci nabídl provozovatel společnosti Uniper celkem 1,1 miliardy švédských korun (zhruba 2,4 miliardy korun), což byla jedna z prvních větších investic švédského státu do energetické bezpečnosti od počátku ruské války. Areál z roku 2009 by měl být opět plně funkční v roce 2025.
Na Česko nebo Pobaltí nezaútočíme, řekl Putin. Zaměří se na F-16 na Ukrajině |
„Doufáme, že se nikdy nedostaneme do situace, že bychom tyto rezervní kapacity využili. Musíme mít ale jistotu, že jsou náhradní zdroje k dispozici,“ říká Mikael Nilsson, jeden z aktuálních manažerů plynové elektrárny ve městě Malmö.
Válka vyvolává obavy
Kromě posilování personálních kapacit v armádě se politické vedení Švédska aktuálně snaží modernizovat i silnice, železniční sítě, přístavy, nemocnice, kryty i další infrastrukturu, která je během války důležitá. S tím souvisí i energetické zdroje. Švédský energetický mix je totiž výrazně závisllý na kombinaci větrné, vodní a jaderné energie. Experti se však domnívají, že rozvodná síť je v evropském kontextu zvlášť náchylná k možným sabotážím, a proto jsou změny na místě.
Poslední překážka padla, Maďaři schválili vstup Švédska do NATO |
„Kritická infrastruktura je během války často tím hlavním cílem,“ uvádí pro agenturu Bloomberg pedagožka Vera van Zoestová, která vyučuje na švédské univerzitě obrany v Uppsale.
Příkladem je ruská agrese na Ukrajině. Světová banka uvádí, že Rusko od počátku plnohodnotné invaze v roce 2022 poškodilo více než polovinu energetických zdrojů. Řada měst i celých regionů kvůli tomu i opakovaně upadá do tmy a připravuje tím Ukrajince o zásoby tepla během krutých zim.
Po vzoru Finů
Švédsko se k probíhající válce na Ukrajině postavilo čelem. Povolalo zhruba tisíc kvalifikovaných Šlidí, kteří pomáhají chránit dodávky energie. Posiluje se monitoring, budují se pevnější a odolnější ploty. „Jde o vybudování dostatečné schopnosti běžně fungovat i během případné krize,“ říká k plánům Erik Nordman, bezpečnostní ředitel provozovatele rozvodné sítě.
Celkově švédská vláda v rozpočtu na rok 2024 vyčlenila do budování a rozšiřování civilní obrany asi 5,5 miliardy švédských korun, což je v přepočtu zhruba 11,7 miliardy korun. To je asi třikrát více než v roce 2021, tedy o rok dříve, než Moskva zahájila svou invazi na ukrajinském území.
Švédsko je v NATO. Ve Washingtonu uložili přístupový protokol |
Odhadovaná suma, kterou Švédsko v sektoru civilní obrany momentálně potřebuje, je však vyšší. „Nezáleží na tom, jak silná naše armáda bude, pokud se nám nepodaří dostatečně posílit i kritickou infrastrukturu,“ komentuje vize a cíle vrchní velitel švédské armády Micael Byden.
Švédsko se učí mimo jiné i od sousedního Finska, které je pro mnohé země v Evropské unii vzorem. Země má s Ruskem společnou hranici a v průběhu několika desetiletí na ni vybudovalo a nadále udržuje robustní infrastrukturu civilní obrany a učí civilisty, jak mají v případě ohrožení jednat.
