S blížícím se zasedáním bankovní rady ČNB k měnové politice a projednáním zprávy o měnové politice jsme ve středu se zveřejněním aktualizované makroekonomické prognózy přišli i my v Komerční bance. Zdá se, že s jarními měsíci, nebo možná spíše s poklesem inflace a jejím návratem k cíli se v situaci nadále napjatého trhu práce nálada tuzemských domácností začíná viditelně zlepšovat.
Zatímco za celý loňský rok domácí ekonomika zaznamenala mírný pokles o 0,2 procenta měřeno reálným hrubým domácím produktem, letos již podle nás znatelně poroste. Celoroční vyhlídky jsme zrevidovali ve světle úspěšného prvního kvartálu směrem vzhůru, a to na 1,4 procenta. To znamená, že již během aktuálního druhého čtvrtletí zřejmě dosáhneme předpandemické úrovně z konce roku 2019. Sice jako poslední v Evropské unii, ale přece.
Z hlediska struktury letošního hospodářského růstu bude hlavním tahounem spotřeba domácností. Ta loni zejména kvůli propadu reálných mezd poklesla o výrazných 3,1 procenta. Protože trh práce zůstává napjatý, když loňský ekonomický pokles vedl pouze ke kosmetickému zvýšení míry nezaměstnanosti, mzdy po odeznění inflace začaly opět růst i v reálném vyjádření. Z mezičtvrtletního pohledu se tak děje již od druhého čtvrtletí loňského roku, od počátku toho letošního již pravděpodobně rostou i meziročně.
Ochotu navyšovat spotřební výdaje pak odhaluje i spotřebitelský sentiment, který se v březnu vyšplhal na nejvyšší hodnotu za posledního dva a půl roku. Pro rok 2024 tak prognóza KB počítá s růstem spotřeby domácností o 2,7 procenta. I tak ale předpandemické úrovně dosáhneme až na počátku roku 2026. Již solidní loňské tempo růstu investic ve výši 4,3 procenta letos dále zrychlí na 4,5 procenta. Ochotu investovat posílí u privátního sektoru nižší úrokové sazby, a tedy nižší náklady na financování. Investiční apetit veřejného i soukromého sektoru navíc podpoří i fondy EU.
Jak jsem již uvedl výše, inflace se vrátila na svůj cíl, když v únoru i v březnu činil meziroční růst spotřebitelských cen dvě procenta. A kolem inflačního cíle se pak budeme pohybovat prakticky po celý letošní rok. Naše prognóza předpokládá letošní průměrnou inflaci na úrovni 2,1 procenta. Příští rok ji pak v průměru vidíme na hodnotě 1,8 procenta. Úrokové sazby ze strany ČNB sice jdou dolů, ale ne tak rychle a jejich působení je nadále restriktivní. S koncem letošního roku by ale měla mít ČNB hotovo a klíčovou sazbu nastavenou na 3,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
