Škody budou v řádech stovek milionů. Čekáme, jak dopadne poslední mrazivá noc, říká prezident vinařů
Každé ráno teď vinaři sledují, jakou škodu jim způsobila další vlna nočních mrazů. Pro některé z nich kvůli tomu skončila sezona dřív, než vůbec začala. Nebudou mít totiž co sklízet. S přesným vyčíslením škod čeká Svaz vinařů České republiky ale až na definitivní konec mrazivých nocí. Ta poslední by měla přijít ze čtvrtka na pátek. Co mrazy pro vinaře znamenají, vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál jejich prezident Martin Chlad.
Můžete už teď říct, kde mrazy napáchaly největší škody, když jste ve středu rozeslali vinařům dotazníky?
Rozesílali a postupně je sbíráme. A s jistotou teď mohu říct, že nejvážnější situace je v české vinařské oblasti, protože tam můžeme hovořit o absolutní likvidaci vinohradu. Nicméně posluchači a čtenáři asi vědí, že dominantní část vinic se nachází na Moravě, kde situaci bedlivě sledujeme. Čekáme ještě na tu poslední noc a uvidíme hned v pátek nad ránem, na čem jsme.
Kdybychom to zkusili přepočítat na peníze, mluvíme o desítkách nebo stovkách milionů korun?
Už po tom uplynulém víkendu je jasné, že se škody budou pohybovat v řádu stovek milionů korun. Musíme si uvědomit, že do té škody spadne obchodovatelná surovina, což jsou hrozny a následně i samotný produkt, což je v první řadě víno.
Jak vinaři, kteří přijdou o úrodu, letošní rok přečkají? Jak to ovlivní jejich hospodaření?
To je složité. Samozřejmě se bude čekat na to, kolik révy v rámci republiky a vinic zůstane. A kolik prostoru bude pro obchodovatelnou surovinu z jiných vinohradů, kterou budou mít možnost vinaři eventuálně koupit.
Ministerstvo chystá podporu
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve čtvrtek novinářům oznámil, že ministerstvo spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun, která by měla směřovat ke všem pěstitelům ovoce. Přesnou výši pomoci chce ještě upřesnit. „Kromě přímé pomoci přes program rizik budeme hledat i cesty provozních podpor, úvěrů,“ doplnil Výborný.
Pokud ten stav nebude uspokojivý, tak má vinař velký problém, protože potom nemůže pracovat se svou surovinou, se kterou může uvádět vlastní víno na trh. Jestliže pak nemá zásoby starších ročníků, může zapomenout na mladá vína, na nový ročník. Situace je naprosto tristní – je to otázka existence toho subjektu.
Co se stane, když vinohrad zmrzne – je sadba navždy nenávratně zničená, nebo se ještě může vzpamatovat?
Je velmi podstatné, kdy a jak velký ten mráz přijde. Pokud se bavíme o mrazech minus třicet stupňů a více, tak v takovém případě je samozřejmě v ohrožení i samotný keř. Nejvíce záleží na jeho stáří, protože pokud to bude mladá vinice, tak může sazenici uškodit i poměrně mírný mráz.
Pokud už nová očka, nové letorosty mají pět až deset centimetrů, tak jsou nejvíce zranitelné. A v tomto momentu nás ty mrazy zastihly letos – dochází okamžitě k likvidaci nového ročníku. Nicméně starý keř takové mírné mrazy neohrozí.
Pokud chceme zachovat české vinařství, měli bychom mít daně jako v Unii, míní daňový poradce
Číst článek
Dá se proti mrazu vinohrad nějak pojistit?
Samozřejmě dá. Jsou různé praktiky – třeba, když máte vinici v terénu, tak mráz nemusí ohrozit celou vinici. Záleží pak na jednání s konkrétními pojišťovnami, který úsek vinice pojistit za jakou částku a na jakou částku v rámci té likvidity. Nicméně tam je důležité říct, že pojistíte škodu na úrodě, surovině, nikoliv ušlý zisk a kontinuum té práce vinaře.
Jaké možnosti vinaři mají, když chtějí révu před mrazy nějak ochránit? Kdy se to vyplatí a kdy ne?
Těch možností je několik. Jistě posluchači a čtenáři slyšeli o parafínových svících, balících slámy nebo teď jsou moderní UV zářiče a další elektrická zařízení. Základ je, aby docházelo k rozmíchání teplot, které na vinohradu jsou. Základní potíž ale je, že všechny tyto možnosti mají nějaký ekonomický dopad. A jestliže se poslední léta pohybujeme na hraně rentability a nejsme absolutně schopní absorbovat nárůst cen za poslední roky, tak si spousta vinařství zkrátka nemůže tuto investici dovolit.
